Na Kometu na jistotu
Michal ŠindelářV Brně hrála Kometa. Hokejoví fanoušci bývají nepředvídatelní a pořádkové složky se na ně připravují dny dopředu. Fanoušci ale sami zbožňují jistotu a předvídatelnost.
Fandění svému sportovnímu týmu je pro mnoho lidí natolik důležité, že jeho zápas představuje nejvýznamnější událost týdne. Zdaleka nejlepší je podpořit svůj tým přítomností na stadionu. Rozplynutí se v davu lidí, kteří nosí stejné barvy a znaky, symboly jejich zájmu, společné jásání nad vstřelenou brankou, výbuch spravedlivého hněvu při zranění hráče jejich týmu, to vše v člověku vzbuzuje prožitek jednoty, respektu a sounáležitosti. Ve všední den člověk odcizený a ztracený najde na zápase uznání, je součástí velkého organismu, kterému věří a s kterým si rozumí.
Hokejový zápas je jeden velký rituál. Nekoná se žádné překvapení, reakce jdou podle šablony. Dnes se ve veřejném prostoru téměř žádné masivní rituály nekonají, církevní zvyklosti či státní estrády z minulosti byly nahrazeny ideově břitkým konzumerismem, který nepřináší emoční prožitky a pocity sounáležitosti. Velké a integrující rituály se tak přesunuly do sportovních arén.
I když to tak nemusí na první pohled vypadat, tyto arény jsou oázami klidu. Oproti skutečnému světu je zápas předvídatelný, jsou jasně daná pravidla a postupy, fanoušek podvědomě ví, co přesně se bude dít a co se od něj očekává. Tato jistota v kombinaci s kolektivním emočním prožitkem se stává lákadlem pro mnoho lidí, důkazem toho jsou vyprodané stadiony.