TOP 09 se vrátila k přímé volbě starostů

Vratislav Dostál

Koaliční TOP 09 považuje závazek prosadit přímou volbu starostů v menších obcích za stále platný. Předkládá proto soubor zákonů, které mají tento volební model zavést. Podle sociálních demokratů je návrh TOP 09 málo propracovaný.

Koaliční TOP 09 se vrátila k předvolebnímu závazku, dle kterého prosadí přímou volbu starostů. Vláda přímou volbu starostů dokonce zapracovala do svého programového prohlášení, avšak od legislativního cíle nakonec upustila. Závazek prosadit přímou volbu starostů v menších obcích nicméně poslanecký klub TOP 09 a Starostové pokládá stále za platný, a předkládá proto soubor zákonů, které mají tento volební model zavést.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„ V Evropě již dnes převažuje přímá volba starostů. Nepovažuji za správné, že vláda záměr volit starosty přímo ve většině obcí opustila. Jsme totiž svědky situací, kdy se strany a kandidáti po volbách přou, kdo bude starostou, a popírají tak vůli voličů,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík, který balík zákonů rovněž podepsal. „Plníme tak i jeden z dalších hlavních cílů starostovského hnutí vedle již schváleného rozpočtového určení daní,“ dodal Gazdík.

Předkladatel návrhů za skupinu poslanců Stanislav Polčák zdůraznil, že návrh nejde nad rámec původního vládního závazku. „ I když si myslím, že by přímá volba starostů měla být prosazena na celém území, respektujeme dosaženou koaliční shodu. Starosty si tak budou moci zatím volit občané v obcích do patnácti set obyvatel,“ říká Polčák.

„ Pro přímou volbu by se ještě dále mohli rozhodnout zastupitelé obcí a měst v pásmu od patnácti set do deseti tisíc obyvatel,“ doplnil Polčák. Větší města by ani nadále přímo volit svého starostu nemohla, uvedený záměr by totiž vyžadoval výraznější zásah do právního řádu a především by neodpovídal vůli koaličních stran.

„ Starosta bude vybaven prakticky všemi kompetencemi jako současné rady obcí a měst, bude oprávněn si i sám vybrat místostarostu,“ vysvětlil autor navrhovaných změn Stanislav Polčák. Poslanec Jan Smutný vyzdvihl, že návrhy částečně i vládní představy mění. „ Kontroverzní se jevilo, že přímo volený starosta nebude zároveň členem zastupitelstva. To měníme a chceme, aby starosta mohl kandidovat jak na starostu, tak do zastupitelstva,“ uvedl Smutný. Podle něj tak odpadnou zbytečné obavy, že se zastupitelstvo bude automaticky stavět vůči starostovi do opoziční role.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík pak upozornil, že přímo volený je už nyní starosta nejen na Slovensku, ale i v Německu či Polsku. „Žádné dramatické problémy tento systém volby nepřináší. Naopak. Mám osobní zkušenosti s kolegy ze slovenské strany, kteří si návrat k nepřímé volbě nepřejí,“ uvedl.

O přímé volbě starostů jednala vláda již předloni v létě. Tehdy jednání přerušila a uložila předsedkyni Legislativní rady vlády Karolíně Peake a ministerstvům vnitra a spravedlnosti vytvořit návrh potřebných ústavních změn tak, aby se podle nich volilo už v roce 2014.

Analýza ministerstva vnitra pak uvedla výsledky ankety, podle nichž přímou volbu podporují zhruba dvě třetiny oslovených obcí, především těch menších. Svaz měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky přímou volbu podle vnitra naopak dlouhodobě nepodporují, pro jsou naopak členské obce Sdružení místních samospráv.

„Mnoho starostů nemá o postavení přímo voleného starosty ani o jeho kompetencích dostatečné informace či představu, jak vyplynulo z ankety, kterou Svaz měst a obcí ČR rozeslal v uplynulém týdnu členským obcím. Ukázalo se, že mnoho starostů nebylo například obeznámeno s tím, že přímo volený starosta nebude členem zastupitelstva, nebude tedy se zastupitelstvem hlasovat, a nebude se tím pádem podílet na zásadních rozhodnutích v chodu obce," uvedla před rokem a půl v tiskovém prohlášení Rada Svazu měst a obcí ČR (SMOČR). V anketě SMOČR proto 63 % starostů s přímou volbou nesouhlasilo.

V případě ústavní novely bude vláda potřebovat podporu opozice. Přitom ČSSD se opakovaně vyjádřila, že by přímou volbu starostů podpořila. Sociální demokraté už dříve uvedli, že by si představovali přímou volbu v obcích do 1 500 lidí. Přímou volbu starostů podporují také komunisté.

Předseda sněmovní frakce ČSSD nicméně pro Deník Referendum řekl, že návrh TOP 09 není dostatečně propracovaný. Navíc podle něj není nutné měnit něco, co je zaběhnuté a funguje. V neposlední řadě by se takováto změna měla podle Tejce dělat na začátku volebního cyklu a nikoli na jeho konci.

„TOP 09 chce pouze odvést pozornost od svých skandálů. Navíc si myslím, že by vláda měla řešit podstatnější problémy,“ uvedl Tejc pro Deník Referendum. Přesto nevylučuje, že se sociální demokraté na kompromisním řešení s koaliční TOP 09 dohodnou.

„Jsem jednoznačně pro přímou volbu starostů, neboť ji považuji za posilující prvek demokracie. Obnáší to ovšem jeden sporný moment: pokud je přímo zvolený starosta z jiné strany než většina v zastupitelstvu, může to komplikovat jejich spolupráci. To je věc, kterou bude třeba ještě diskutovat,“ uvedl pro Deník Referendum před časem předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

A sociální demokraté mají ve svém návrhu i způsob, jak předejít Kováčikem zmíněnému problému. V obcích, v nichž by se přímá volba starosty konala, by totiž rada podle stínového ministra vnitra ČSSD Jeronýma Tejce nebyla zřizována. „Její pravomoc by přešla na starostu," uvedl Tejc. Starostu by podle sociálních demokratů měli lidé volit ve dvou kolech. TOP 09 nicméně navrhuje volbu jednokolovou.

„Starosta by se podle návrhu ČSSD volil ve dvoukolové volbě. Jen tak lze zajistit, aby měl podporu většiny občanů a nebyl jen reprezentantem nejsilnější menšiny (pokud by byl volen jen v jednom kole). Zároveň dvoukolová volba částečně eliminuje riziko, že starosta bude reprezentovat zcela odlišné názory než většina v zastupitelstvu, a bude tak docházet ke sporům blokujícím chod obce,“ myslí si Jeroným Tejc.

Vyřešit by se ale podle jeho názoru musel způsob odvolávání starosty. Pokud by se tak mělo dít bez omezení v referendu, mohlo by to přinést permanentní volby, případně častá neúspěšná referenda o odvolání. „Pokud by byl starosta bez dalšího omezení odvoláván místním referendem, mohlo by se stát, že budou probíhat permanentní volby a každé tři měsíce se bude konat, byť neúspěšné, referendum o odvolání starosty,“ doplnil Tejc.

Jednou z možností, jak takovým situacím předejít, je podle sociálních demokratů například možnost starosty rozpustit zastupitelstvo v případě, že starosta v referendu odvolán nebude. Podle Tejce by to byla pojistka proti zneužívání opakování referend o odvolání.

    Diskuse