Sněmovní rozpočtový výbor ve středu pokračoval v projednávání návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tedy tzv. finanční ústavy. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš k návrhu zákona připomněl, že vládní návrh finanční ústavy je přísnější než podobné opatření prosazované v rámci tzv. fiskálního kompaktu v Evropské unii. 

„Česká finanční ústava se má totiž týkat také rozpočtů územně samosprávných celků, i když s odloženou účinností, tj. až od roku 2018. Její přijetí může mít omezující dopad pro budoucí posun k více prorůstové hospodářské politice. To je hlavní koncepční výhrada KSČM,“ zdůraznil Jiří Dolejš.

Podle něj to ale neznamená, že by KSČM byla proti nalezení účinnějšího rámce odpovědné rozpočtové politiky, vidí však rozpor mezi dosavadní vládní politikou konsolidace a stále chybějící podporou růstu.

„Už když se tento problematický návrh, jehož schválení si vyžaduje dosažení ústavní většiny, na půdě rozpočtového výboru projednával poprvé, zasazovali jsme se o to, aby se vládě vrátil k přepracování,“ uvedl Dolejš.

Připomněl také, že zákon počítá s tím, že do veřejného sektoru podléhajícímu sankcím dluhové brzdy bude zahrnutý také sektor zdravotních pojišťoven, což podle něj může narušit funkci veřejné služby, kterou garantuje ústava.

„Z tohoto důvodu jsem na jednání výboru za KSČM kromě koncepční kritiky předložil i pozměňovací návrh, který by vyňal zdravotní pojišťovny jako subjekty zvláštního druhu z této sporné restriktivní regulace a předešel tak negativním dopadům na veřejné financování zdravotní péče,“ vysvětlil místopředseda komunistů.

Rozpočtový výbor nakonec již podruhé projednávání zákona o finanční ústavě přerušil. Přijetí usnesení přitom vyžaduje pouhou prostou většinu a té koalice může dosáhnout. Lhůta se prodloužila do čtvrtka 9. května, údajně z důvodu vyjednávání nad pozměňovacími návrhy.

Podle Dolejše se má jednání zaměřit zejména na podobu prováděcího zákona a na možnou korekci číselných parametrů finanční ústavy. V této věci však zatím nebyly žádné pozměňovací návrhy formulovány.

Dolejš také připomněl, že ministerstvo financí již vyslovilo nesouhlas se zmíněným návrhem KSČM řešícím riziko poškození kvality veřejného zdravotního pojištění. „A to i přesto, že na problém upozorňovalo jak ministerstvo zdravotnictví, tak i zdravotní pojišťovny. Zřejmě tu má rozpočtová restrikce přednost před právem občanů na dostupnou zdravotní péči,“ uvedl Dolejš.

„Vládní koalice už skoro rok odkládá jednání o podstatnějších korekcích a přitom předem obviňuje opozici z nedostatku odpovědnosti. Tímto způsobem ale do konce svého mandátu širšího konsensu v tak důležité věci, jakou je změna ústavního pořádku, nedosáhne,“ doplnil místopředseda KSČM.

Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek opozici přitom již dříve vzkázal, že je připraven o podobě finanční ústavy diskutovat. „Dopředu signalizuji ochotu vyjít opozici vstříc a ochotu dohodnout se,“ uvedl Kalousek před časem. Podle Dolejše by se ale opozice neměla spokojit s pouhými kosmetickými úpravami finanční ústavy.

Zákon o takzvané finanční ústavě byl vládou předložen na jednání Rady hospodářské a sociální dohody 20. prosince 2012. Premiér a předseda vlády Petr Nečas pak poté, co TOP 09 vyzvala koaliční partnery k tomu, aby se vláda zavázala k přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu, uvedl, že považuje za podstatné právě přijetí finanční ústavy.

Podle něj je finanční ústava faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu. „Schválení finanční ústavy bude faktickým testem toho, kdo v České republice chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti,“ tvrdí premiér a předseda ODS.