Nenápadný génius českého politického myšlení Ludvík Vaculík definuje současné české poměry takto: „Komunismus se zhroutil a místo něj tu máme příčiny, z nichž vznikl.“ Ludvík Vaculík nenapsal Dva tisíce slov, možná nejlepší český politický text druhé poloviny 20. století, náhodou.

Vaculíkovu citovanou větu by si většina současných českých kapitalistů měla přeříkávat několikrát denně. Opravdu není principiálně spravedlivé, že manželka Martina Romana nepociťuje hrůzu a děs, že bude její muž někde někým zmlácen za to, že jeho zaměstnanci dohánějí lidi k sebevraždám; zatímco manželky mužů, kteří se neprovinili ničím jiným než například tím, že nezvládli své podnikání, trnou v hrůze, kdy u nich zazvoní Romanovy gorily, převlečené do uniforem policie.

Snad ještě otřesnější než řádění Romanových zaměstnanců je způsob, jakým se k němu postavil. Omlouvá je místo toho, aby trestal. Kdyby řekl: „Co se stalo, je strašné, netušil jsem, omlouvám se a dám to do pořádku,“ mohl ještě být i spojencem dosud vznikající české demokracie. Ale on se snažil najít způsob, jak své mlátičky omluvit.