Poslanecká sněmovna v pátek schválila v prvním čtení zákon, kterým se rozšíří seznam významných českých dnů. Novela zákona o státních svátcích, jejímž předkladatelem je například první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek či jeho straničtí kolegové Daniel Korte a Zdeněk Bezecný, navrhuje 16. leden jako Den památky Jana Palacha.

Zákon má připomenout den, kdy se tehdejší student filozofické fakulty upálil na protest proti nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Novela by měla nabýt účinnosti letošního 11. srpna, tedy v den pětašedesátého výročí Palachova narození.

Hlasování předcházela bouřlivá debata, kterou svým projevem ve Sněmovně vyvolal expředseda KSČM Miroslav Grebeníček. Navrhovanou změnu zákona totiž podle něj nelze hodnotit jinak než s určitými výhradami.

„Ano, mám na mysli především a zejména důvodovou zprávu, v níž se navrhovatelé uchylují k svéráznému výkladu historických událostí. Jejich účelová úprava minulosti signalizuje mnohé. Možná i to, že se navrhovatelé nedrží známé Masarykovy teze, že nic nemůže být veliké, co není pravdivé,“ uvedl Grebeníček.

Například tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je podle jeho názoru zavádějící. „Ne, Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu i ve všech strukturách svazu vysokoškolského studentstva,“ vysvětlil expředseda komunistů.

Právě tato slova vyvolala protest v pravé části Sněmovny. Poslanci ODS po jejich vyslovení začali bouchat do lavic a postupně odcházeli ze sálu. Následováni pak byli zbytkem koaličních poslanců a částí zákonodárců Věcí veřejných.

Při samotném hlasování nicméně zákon podpořilo 139 ze 152 přítomných poslanců, a to včetně Miroslava Grabeníčka. Proti byla pouze Marta Semelová z KSČM. Dalších dvanáct přítomných zákonodárců se hlasování zdrželo: Kromě něj se hlasování zdrželi také Jaroslav Foldyna, Michal Hašek (oba ČSSD), David Šeich (ODS), Jan Klán, Marie Rusová, Kateřina Konečná, Květa Matušovská, Marie Nedvědová (všichni KSČM), Michal Babák, Vít Bárta (oba VV) a nezařazený Radim Fiala. A Karel Schwarzenberg.

„Hlasoval jsem pro zákon. Možné ale je, že selhala technika,“ uvedl nejdříve v rozhovoru pro Deník Referendum předseda TOP 09 a nechtěl si nechat vysvětlit, že na webu Poslanecké sněmovny je uveden mezi zákonodárci, kteří se hlasování zdrželi.

Po chvilce přemýšlení se nicméně rozvzpomněl: „Už vím, jak to bylo: těsně před hlasováním jsem byl nucen odejít z jednacího sálu. Musel jsem totiž vyřešit neodkladnou věc s kolegy z ministerstva zahraničí,“ zdůvodnil po chvilce přemýšlení Schwarzenberg to, proč se při hlasování k novele zákona o svátcích zdržel.

Novelu nyní projedná sněmovní kulturní výbor. Podle informací ČTK mu na to dali poslanci třicet namísto obvyklých šedesáti dnů. Nyní je v kalendáři devět významných dnů, které ale oproti státním svátkům nejsou dnem pracovního volna. Smysl významných dnů je především symbolický.