Sněmovní petiční výbor podpořil petici Za obnovu zemědělské krajiny
Vratislav DostálV úterý proběhlo v Poslanecké sněmovně veřejné projednání petice Za obnovu zemědělské krajiny, kterou během šesti měsíců podepsalo více než třiadvacet tisíc lidí, kteří nejsou se současnou podobou krajiny spokojeni.
Sněmovní petiční výbor v úterý podpořil petici Za obnovu zemědělské krajiny. Petici během pouhých šesti měsíců podepsalo přes třiadvacet tisíc lidí, kteří nejsou se současnou podobou krajiny spokojeni. Jsou mezi nimi ornitologové, myslivci, včelaři i řada lidí, kteří chtějí „jen“ žít ve zdravém prostředí.
„Krajina je čím dál sterilnější,“ tvrdí člen petičního výboru a ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Přitom dnešní podobu krajiny platíme z daní prostřednictvím Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nechceme tedy nic víc, než aby za veřejné peníze vznikaly veřejné hodnoty — a k těm zdravá a pestrá krajina bezpochyby patří,“ dodává s tím, že iniciátoři petice přivítali, že se sněmovní petiční výbor s jejich požadavkem ztotožnil.
Podle signatářů petice čelí česká krajina mnoha problémům. Patří mezi ně drastický úbytek typických druhů rostlin a živočichů, rozsáhlá eroze půdy nebo nedostatečná schopnost krajiny čelit nedostatku srážek nebo naopak rostoucímu množství přívalových dešťů.
„Naše krajina prodělala největší změny zejména v druhé polovině 20. století, kdy docházelo k rozorávání mezí, odvodňování krajiny nebo k rozorávání nivních luk. Změny ve společnosti po roce 1989 přispěly k poklesu intenzity hospodaření, zejména živočišné výroby, a na mnoha místech vznikaly plochy ponechané ladem,“ uvedl petiční výbor v tiskovém prohlášení.
Situace v zemědělství se přitom podle signatářů petice stabilizovala až ve druhé polovině 90. let minulého století. Připomínají přitom, že významný dopad na hospodaření v krajině měl zejména vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 a nástup Společné zemědělské politiky Evropské unie.