Sebenaplňující se prezident
Kateřina KňapováStane se prezidentem někdo z dvojice Fischer-Zeman jen proto, že jsou od počátku chápáni jako favorité?
„Je-li situace definovaná jako reálná, je reálná ve svých důsledcích.“ Zní slavný Thomasův teorém, asi jediný sociologický teorém vůbec. Příkladem par excellence, který jej potvrzuje, je i vrcholící období před první přímou volbou prezidenta.
O rozvíření vlastně poměrně klidné vody předvolební kampaně se postaral ještě stále stávající hradní pán Václav Klaus, když svou náhlou amnestií ukončil řízení v některých kauzách ekonomické kriminality datované ve „zlatých devadesátých“. Kandidáti v čele s konzervativním maskotem Karlem (ten jeho obličej je opravdu všude od facebookových zdí po fasády domů) mohutně finišují, stejně jako jejich odpůrci. Vytěžuje se minulost i současnost, (anti)komunismus i mafiánský kapitalismus a zlatá devadesátá.
Výzkumy a H&M
Chyby druhých a spiknutí médií si (ve shodě s Klausem) dlouho váhající kandidáti budou vyčítat i teď, ale pokud budou někdy reflektovat svou sebeprezentaci a příčiny neúspěchu (a to bude 7-8 z 9-ti kandidátů, pokud tedy všech devět chtělo uspět), stane se tak asi až někdy koncem ledna či v únoru.
Hlasy zkušenější voličů slovenských právem tvrdily, něco ve smyslu: šak počkejte, při příští volbě už budete vědět...
A v tom, že Fischer například do druhého kola nemusí postoupit, v tom to vidím jinak;-)
Každopádně hezkou zimu * * * * * * * *