Když 16. října loňského roku ohlásil izraelský parlament své rozpuštění, bylo na půdě Knessetu ustanoveno datum konání předčasných voleb na 22. ledna 2013. Mladá izraelská demokracie tak velmi brzy dostane již po devatenácté šanci ukázat, jakým směrem se během několika posledních let ubírala a jak se vyvíjel vztah občanů Izraele k ní.

Díky specifické provázanosti systému liberální demokracie a judaismu, která je ukotvena v tzv. Statu quo, se tamní demokracie odlišuje od jejích obvyklých podob. Vliv doktríny judaismu, potažmo náboženských stran, izraelsko-palestinský konflikt i složitá společenská struktura tohoto státu jsou prvky, které formují charakter tamní politické praxe.

Důraz na konsensuální politiku, jejímž cílem je snaha zapojit do vládnoucích struktur co nejvíce složek society a reflektovat tak pluralitu této společnosti, se však projevuje dvojsečným efektem. Na jedné straně sice pomáhá předcházet společenským konfliktům, na straně druhé ale tento stav často vede k názorové roztříštěnosti parlamentu. Vládní koalice se tak mnohdy musí opírat o některá politická uskupení, která svým působením demokratičnost tohoto státu oslabují.

Jelikož v Izraeli supluje klasickou formu psané ústavy soubor tzv. Základních zákonů, které jsou schvalovány a případně měněny právě parlamentem, má zde volební účast velmi důležitou roli. K přijetí nových či změně stávajících Základních zákonů, které stanovují nejdůležitější principy fungování státu, je v některých případech potřeba souhlasu nadpoloviční většiny poslanců. Na politické dění proto mohou mít v konečném důsledku značný vliv i relativně malé strany.

Nadcházející lednové parlamentní volby v židovském státě tak budí pozornost, nejen mezi místními obyvateli, ale také na poli mezinárodní politiky, protože tamní politická reprezentace zásadním způsobem ovlivňuje nejen budoucnost Izraele, ale také směřování mírových jednání s Palestinou, případně okolními arabskými státy, a tím i celkový vývoj jednoho z nejvýznamnějších světových konfliktů současnosti.