Vánoční příběh jednoho muzea se šťastným koncem
Jakub KašparKrkonošskému muzeu v Jilemnici hrozilo uzavření v důsledku úspor ve státním rozpočtu. Díky vstřícnému jednání Města Jilemnice a Správy Krkonošského národního parku se podařilo vyjednat podmínky, za nichž může pokračovat dále.
Datum 19. prosince by asi mělo zůstat zapsané nějakou výraznější barvou v kalendáři každého, kdo má rád nejen Jilemnici, ale celé západní Krkonoše. Ve středu totiž zastupitelstvo Města Jilemnice schválilo smlouvu, která bez nadsázky zachránila pro budoucí léta existenci zdejšího Krkonošského muzea.
Když jsem na začátku roku 2010 nastupoval do pozice náměstka ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), předkládal jsem pochopitelně řediteli správy parku koncepci, s jakou bych chtěl svoji část národního parku vést. V ní se objevila i zmínka o tom, že Krkonošské muzeum v Jilemnici by výhledově nemělo být součástí Správy KRNAP, ale mělo by se vrátit městu.
Jilemnické muzeum je z Krkonošských muzeí (kromě Jilemnice také klášter a historické domky ve Vrchlabí, Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a Lesnicko-myslivecká expozice Šindelka v Harrachově) sice nejnavštěvovanější (cca 27 000 návštěvníků ročně oproti 20 000 ve vrchlabském klášteře, cca 10 000 v historických domcích ve Vrchlabí a kolem 7 000 v Pasekách a v Harrachově), ale zároveň nemá nic moc společného s hlavním důvodem existence národního parku jako takového, tedy s ochranou krkonošské přírody.