Špidla pro Mf Dnes: Zemanovu prohru zavinilo jeho pokrytectví
Vratislav DostálExpředseda sociálních demokratů se ve čtvrteční Mf Dnes vrátil k prezidentské volbě z roku 2003, kdy za ČSSD kandidoval Miloš Zeman. Podle Špidly Zeman rozvrátil původní koncepci sociální demokracie a svůj osobní zájem nadřadil zájmu strany.
Redakce Deníku Referendum má k dispozici rozšířenou verzi textu, který publikoval bývalý premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla ve čtvrteční Mf Dnes. Špidla se v komentáři vrátil k okolnostem průběhu prezidentské volby v roce 2003, která skončila pro tehdy vládní sociální demokracii neúspěchem. Současně její výsledek způsobil uvnitř strany nebývalé pnutí.
Podle Špidly byly důvodů prohry ČSSD v prezidentských volbách v roce 2003 dva: „Miloš Zeman chtěl být do té míry prezidentem, že rozvrátil původní koncepci sociální demokracie, která měla značnou naději na úspěch. Svůj osobní zájem jednoznačně nadřadil zájmu strany. A svým úsilím Zeman zároveň rozvrátil i sociální demokracii samotnou“. Špidla zdůrazňuje, že po ostudné porážce Jaroslava Bureše již bylo jasné, že se sociální demokracie v hlasování o prezidentovi nesjednotí.
Jaroslav Bureš totiž získal v první volbě jen čtyřicet šest hlasů. Podle Špidly to znamenalo, že si ve straně Zeman zorganizoval své příznivce, aby mohl vstoupit do druhé volby. „Okamžik zlomu, pokud jde o jednotu sociální demokracie, bylo toto hlasování. ČSSD měla ve Sněmovně sedmdesát mandátů a Jaroslav Bureš zde získal jen devětatřicet hlasů a v Senátu nedopadl lépe,“ připomněl Špidla.
ODPOVĚĎ: Ano, právě v té době začal dávat najevo, že sice prezidentem být nechce, ale kdyby v první volbě neuspěl nikdo, byl by ochoten nastoupit. A za této situace udělal Špidla velmi nešikovný tah.
OTÁZKA: Vnitrostranické referendum v ČSSD?
ODPOVĚĎ: Ano. Kdyby tenkrát prosadil Otakara Motejla … nebylo nejmenších pochyb, že by nejen prošel grémii sociální demokracie, ale získal by i podporu veřejnosti a patrně i velké části KDU-ČSL nebo Unie svobody. Všechny tři strany vládní koalice měly většinu v obou parlamentních komorách, takže bylo logické vybrat společného kandidáta a ten by hladce uspěl hned NAPOPRVÉ.
OTÁZKA: … 3. prosince 2002 vyšla na titulní straně Práva – že Otakar Motejl v roce 1978 zavinil autonehodu, při níž zemřel chodec (?)
ODPOVĚĎ: Ten informační únik, to byla patrně práce Jaroslava Bureše.
OTÁZKA: Jak to můžete vědět?
ODPOVĚĎ: Ota o tom byl hluboce přesvědčen a vždycky to říkal. …
Za této situace se „referendum“ … zvrhlo do absurdního hledání kandidáta, který by zcela jistě zvolen NEBYL. …
A ještě větší paradox je ten, že Jaroslav Bureš se patrně jako jediný domníval, že má volbu vyhranou! … Nechal si udělat vizitky „kandidát na prezidenta republiky.“
_
Vratislave, chápu, že máte při skromném personálním obsazení redakce práce nad hlavu, a ujišťuji Vás, že si Vaší práce opravdu cením. V případě takto závažném ale propříště radím seznámit se s hlavními otevřenými zdroji.
(ISBN 978-80-7429-300-9; str. 193–194)
Ale v roce 2002 Zeman neměl podporu veřejnosti. Jak by voliči tehdy reagovali, kdyby šla ČSSD do voleb s aspirantem na prezidenta Zemanem? Volba ČSSD do sněmovny by se stala nepřímou volbou Zemana na prezidenta. Na to by ČSSD zle doplatila a nedopadla by lépe než ODS s Klausem a starým vedením. ČSSD se v roce 2002 podařilo zopakovat druhé volební vítězství jen díky tomu, že – na rozdíl od ODS – vyměnila vedení, které se rétoricky odstřihlo od Zemavovy éry.
Zeman, který s tímto vědomím důrazně avizoval odchod do důchodu a odmítal další působení v politice, výrazně pomohl ČSSD znovu uspět, což je v příkrém rozporu se Špidlovým tvrzením, že Zeman nadřadil osobní zájmy nad stranické; opak je pravdou. Nemyslím si, že lze tento Zemanův kalkul ve prospěch ČSSD a případné skryté prezidentské ambice považovat za pokrytectví, ale nebýt ho, pan Špidla by si ve vládě ani neškrtnul.
-----
Prezidentská anketa mezi členy a sympatizanty ČSSD v r. 2003 měla zásadní chyby:
1) Anketa měla proběhnout mezi voliteli – poslanci a senátory – za ČSSD, nikoliv mezi občany. K čemu měla být kandidátovi přízeň občanů, když neměl přízeň volitelů? Případně mohly proběhnout obě ankety, u občanů a volitelů, ale rozhodující měl být názor volitelů, přičemž by záleželo na jejich uvážení, zda přihlédnou i k názoru občanů. Je paradoxní, že tehdy v nepřímé volbě ČSSD použila občanskou anketu, která by se spíše hodila pro přímou volbu, zatímco v nynější přímé volbě postupovala jinak a řídila se převážně názorem stranického vedení.
2) V anketě měl být použit dvoukolový systém; ve druhém kole by musel kandidát obdržet přes 50% hlasů a stěží by strana nalezla lepšího kandidáta s větší podporou, zatímco Bureš v anketě obdržel jen 25% hlasů. Dvoukolové volby např. do senátu ukazají, že pořadí prvních dvou kandidátů v prvním a druhém kole je často opačné a jejich podpora diametrálně odlišná.
A především:
3) V každé volbě je zásadní, že kandidát musí souhlasit s kandidaturou. Jinak se jedná o volbu s nereálnými návrhy, přičemž výsledné pořadí reálných návrhů je značně zkresleno, stejně jako jejich relativní podpora. Jestliže Zeman odmítnul účast v 1. volbě, pak neměl v této anketě co dělat, anebo se volitelé ČSSD touto anketou neměli řídit. Případně by nebylo od věci uspořádat postupně 2 různé ankety s různými kandidáty pro 1. a 2. volbu.
Ad 2 a 3) Vzájemné pořadí dvou kandidátů není absolutní, ale liší se v závislosti na množině všech kandidátů. Vymezení této množiny kandidátů má tedy zásadní význam.