Špidla pro Mf Dnes: Zemanovu prohru zavinilo jeho pokrytectví
Vratislav DostálExpředseda sociálních demokratů se ve čtvrteční Mf Dnes vrátil k prezidentské volbě z roku 2003, kdy za ČSSD kandidoval Miloš Zeman. Podle Špidly Zeman rozvrátil původní koncepci sociální demokracie a svůj osobní zájem nadřadil zájmu strany.
Redakce Deníku Referendum má k dispozici rozšířenou verzi textu, který publikoval bývalý premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla ve čtvrteční Mf Dnes. Špidla se v komentáři vrátil k okolnostem průběhu prezidentské volby v roce 2003, která skončila pro tehdy vládní sociální demokracii neúspěchem. Současně její výsledek způsobil uvnitř strany nebývalé pnutí.
Podle Špidly byly důvodů prohry ČSSD v prezidentských volbách v roce 2003 dva: „Miloš Zeman chtěl být do té míry prezidentem, že rozvrátil původní koncepci sociální demokracie, která měla značnou naději na úspěch. Svůj osobní zájem jednoznačně nadřadil zájmu strany. A svým úsilím Zeman zároveň rozvrátil i sociální demokracii samotnou“. Špidla zdůrazňuje, že po ostudné porážce Jaroslava Bureše již bylo jasné, že se sociální demokracie v hlasování o prezidentovi nesjednotí.
Jaroslav Bureš totiž získal v první volbě jen čtyřicet šest hlasů. Podle Špidly to znamenalo, že si ve straně Zeman zorganizoval své příznivce, aby mohl vstoupit do druhé volby. „Okamžik zlomu, pokud jde o jednotu sociální demokracie, bylo toto hlasování. ČSSD měla ve Sněmovně sedmdesát mandátů a Jaroslav Bureš zde získal jen devětatřicet hlasů a v Senátu nedopadl lépe,“ připomněl Špidla.
×
Diskuse
FJ
December 14, 2012 v 7.06
Prezidentská volba se táhne jako červená nit, která spíš připomíná zápalnou šňůru...
Problém ČSSD je asi spíše v jejím rozkročení se , kde není mnohdy patrné, je-li levicovou stranou. Byla to opoziční smlova bylo to nevyužití voleb , kdy balo 111 většina levice. Kořeny zákonů okoluoexekutorů živící současný strach a lichvu okolu pojistky splácení dluhů, fotovoltaika a mnoho dalšího, dalšího včetně zákonů o nájemném, společném zdanění manželů.......No a prezidentská volby zase ČSSD rozděluje, ale je možné dělit to co je rozdělené, přestože nějaké usnesení to jakoby spojí a pak je stejně porušeno a porušováno?ODS měla "svého" prezidenta dvě období a nyní má kandidáta, co je nerozděluje, je nevýznamný. ČSSD má nepoměrně silnějšího kandidáta J.Dienstbiera, ale asi ne celá. Pravdou je však to, že po volbě prezidenta nepřímou volbou je stranický prezident poněkud více vnímán v přesahu nadstranickosti, zejména s pohledem 23 let, co tu politici z různých stran způsobili, což nepraví ani prezidentská volba třeba přímá, byť to vypadá zajímavě. Horší je nyní stav exekutivy, zákonů a "zeštíhlování stát" s jeho rozrůstáním, ale co se týče kvantity lidí a kvantity tzv. politických rozhodnutí. V této době (ne)výkonu státní a mnohdy i veřejné správy na příkladu různých agend , ať už sociální nebo registr vozidel. I na volbě prezidenta je vidět a cítit krize morálky a politiky ¨"naší" , kdysi naší země. I samotný výpočet správnosti hlasů k postupu k prezidenstké volbě ukazuje kvalitu např. ministerstva vnitra. Rozbor v MfD je kvalifikovaný a možná i přichází v nejméně vhodnou dobu. Je třeba nyní vidět v jakém stavu je společnost a zejména jak se vede tomu "obyčejnému člověku" a kam se poděl a ztrácí radost ze života a štěstí, které vystřídal a střídá strach. Na tom nezmění nic prezidentské volby a ani rozbory o nich. Spíše je třeba vidět stoupající korupci, ekompetentnost,morální úpadek a zejména rozdělení společnosti na ty co mohou všechno a na ty co mají problém i přežít. Vedle úmrtí na metanolové otravy se bude na jaře sčítat počet umrzlých bezdomovců , tady už není ani co dodat, jen že mne více než trápí a celkově bilančně , kdy se stav země stále zhoršuje po všech stránkách v negativním slova smyslu nemůže přinést nic moc ani sebeleší rozbor , co bylo a co třeba může přinést sebelepší preidenská volba, která se možná ani nebude konat v termínu, který byl prozatím vyhlášen. Jsme ve všem jakoby PROZATIMNÍ REPUBLIKA a na čele té může přeci být třeba i přímo zvolený prezident.
December 14, 2012 v 7.47
Podíváme-li se trochu zblízka, ona ta oranžová nit opravdu vypadá jako "červená"...
OTÁZKA: Na podzim 2002 se začalo schylovat k prezidentské volbě, jejíž výsledek nadlouho ovlivnil českou politiku. Jak jste tehdy reagovali na zřetelný zájem Miloše Zemana?
ODPOVĚĎ: Ano, právě v té době začal dávat najevo, že sice prezidentem být nechce, ale kdyby v první volbě neuspěl nikdo, byl by ochoten nastoupit. A za této situace udělal Špidla velmi nešikovný tah.
OTÁZKA: Vnitrostranické referendum v ČSSD?
ODPOVĚĎ: Ano. Kdyby tenkrát prosadil Otakara Motejla … nebylo nejmenších pochyb, že by nejen prošel grémii sociální demokracie, ale získal by i podporu veřejnosti a patrně i velké části KDU-ČSL nebo Unie svobody. Všechny tři strany vládní koalice měly většinu v obou parlamentních komorách, takže bylo logické vybrat společného kandidáta a ten by hladce uspěl hned NAPOPRVÉ.
OTÁZKA: … 3. prosince 2002 vyšla na titulní straně Práva – že Otakar Motejl v roce 1978 zavinil autonehodu, při níž zemřel chodec (?)
ODPOVĚĎ: Ten informační únik, to byla patrně práce Jaroslava Bureše.
OTÁZKA: Jak to můžete vědět?
ODPOVĚĎ: Ota o tom byl hluboce přesvědčen a vždycky to říkal. …
Za této situace se „referendum“ … zvrhlo do absurdního hledání kandidáta, který by zcela jistě zvolen NEBYL. …
A ještě větší paradox je ten, že Jaroslav Bureš se patrně jako jediný domníval, že má volbu vyhranou! … Nechal si udělat vizitky „kandidát na prezidenta republiky.“
_
Vratislave, chápu, že máte při skromném personálním obsazení redakce práce nad hlavu, a ujišťuji Vás, že si Vaší práce opravdu cením. V případě takto závažném ale propříště radím seznámit se s hlavními otevřenými zdroji.
(ISBN 978-80-7429-300-9; str. 193–194)
ODPOVĚĎ: Ano, právě v té době začal dávat najevo, že sice prezidentem být nechce, ale kdyby v první volbě neuspěl nikdo, byl by ochoten nastoupit. A za této situace udělal Špidla velmi nešikovný tah.
OTÁZKA: Vnitrostranické referendum v ČSSD?
ODPOVĚĎ: Ano. Kdyby tenkrát prosadil Otakara Motejla … nebylo nejmenších pochyb, že by nejen prošel grémii sociální demokracie, ale získal by i podporu veřejnosti a patrně i velké části KDU-ČSL nebo Unie svobody. Všechny tři strany vládní koalice měly většinu v obou parlamentních komorách, takže bylo logické vybrat společného kandidáta a ten by hladce uspěl hned NAPOPRVÉ.
OTÁZKA: … 3. prosince 2002 vyšla na titulní straně Práva – že Otakar Motejl v roce 1978 zavinil autonehodu, při níž zemřel chodec (?)
ODPOVĚĎ: Ten informační únik, to byla patrně práce Jaroslava Bureše.
OTÁZKA: Jak to můžete vědět?
ODPOVĚĎ: Ota o tom byl hluboce přesvědčen a vždycky to říkal. …
Za této situace se „referendum“ … zvrhlo do absurdního hledání kandidáta, který by zcela jistě zvolen NEBYL. …
A ještě větší paradox je ten, že Jaroslav Bureš se patrně jako jediný domníval, že má volbu vyhranou! … Nechal si udělat vizitky „kandidát na prezidenta republiky.“
_
Vratislave, chápu, že máte při skromném personálním obsazení redakce práce nad hlavu, a ujišťuji Vás, že si Vaší práce opravdu cením. V případě takto závažném ale propříště radím seznámit se s hlavními otevřenými zdroji.
(ISBN 978-80-7429-300-9; str. 193–194)
PE
December 14, 2012 v 12.45
Ale Špidla si přeci s Rychetským neprotiřečí. V Mf Dnes sice není příběh o autonehodě, ale taky má ten článek jen tři tisíce znaků, tak tam nemůže být všechno. Ale interpretace je stejná. Nebo?
JH
Ze všech vlád a ze všech premiérů občané vždy považují za nejhorší současnou vládu a současného premiéra. Nejinak tomu bylo s vládou Miloše Zemana. Občané kdysi považovali Klause a Zemana za nejhorší možné premiéry. S odstupem času, kdy 10 let po Zemanovi dosud nepřišla plnohodnotná vláda s 4-letou délkou trvání, občané tento názor přehodnocují.
Ale v roce 2002 Zeman neměl podporu veřejnosti. Jak by voliči tehdy reagovali, kdyby šla ČSSD do voleb s aspirantem na prezidenta Zemanem? Volba ČSSD do sněmovny by se stala nepřímou volbou Zemana na prezidenta. Na to by ČSSD zle doplatila a nedopadla by lépe než ODS s Klausem a starým vedením. ČSSD se v roce 2002 podařilo zopakovat druhé volební vítězství jen díky tomu, že – na rozdíl od ODS – vyměnila vedení, které se rétoricky odstřihlo od Zemavovy éry.
Zeman, který s tímto vědomím důrazně avizoval odchod do důchodu a odmítal další působení v politice, výrazně pomohl ČSSD znovu uspět, což je v příkrém rozporu se Špidlovým tvrzením, že Zeman nadřadil osobní zájmy nad stranické; opak je pravdou. Nemyslím si, že lze tento Zemanův kalkul ve prospěch ČSSD a případné skryté prezidentské ambice považovat za pokrytectví, ale nebýt ho, pan Špidla by si ve vládě ani neškrtnul.
-----
Prezidentská anketa mezi členy a sympatizanty ČSSD v r. 2003 měla zásadní chyby:
1) Anketa měla proběhnout mezi voliteli – poslanci a senátory – za ČSSD, nikoliv mezi občany. K čemu měla být kandidátovi přízeň občanů, když neměl přízeň volitelů? Případně mohly proběhnout obě ankety, u občanů a volitelů, ale rozhodující měl být názor volitelů, přičemž by záleželo na jejich uvážení, zda přihlédnou i k názoru občanů. Je paradoxní, že tehdy v nepřímé volbě ČSSD použila občanskou anketu, která by se spíše hodila pro přímou volbu, zatímco v nynější přímé volbě postupovala jinak a řídila se převážně názorem stranického vedení.
2) V anketě měl být použit dvoukolový systém; ve druhém kole by musel kandidát obdržet přes 50% hlasů a stěží by strana nalezla lepšího kandidáta s větší podporou, zatímco Bureš v anketě obdržel jen 25% hlasů. Dvoukolové volby např. do senátu ukazají, že pořadí prvních dvou kandidátů v prvním a druhém kole je často opačné a jejich podpora diametrálně odlišná.
A především:
3) V každé volbě je zásadní, že kandidát musí souhlasit s kandidaturou. Jinak se jedná o volbu s nereálnými návrhy, přičemž výsledné pořadí reálných návrhů je značně zkresleno, stejně jako jejich relativní podpora. Jestliže Zeman odmítnul účast v 1. volbě, pak neměl v této anketě co dělat, anebo se volitelé ČSSD touto anketou neměli řídit. Případně by nebylo od věci uspořádat postupně 2 různé ankety s různými kandidáty pro 1. a 2. volbu.
Ad 2 a 3) Vzájemné pořadí dvou kandidátů není absolutní, ale liší se v závislosti na množině všech kandidátů. Vymezení této množiny kandidátů má tedy zásadní význam.
Ale v roce 2002 Zeman neměl podporu veřejnosti. Jak by voliči tehdy reagovali, kdyby šla ČSSD do voleb s aspirantem na prezidenta Zemanem? Volba ČSSD do sněmovny by se stala nepřímou volbou Zemana na prezidenta. Na to by ČSSD zle doplatila a nedopadla by lépe než ODS s Klausem a starým vedením. ČSSD se v roce 2002 podařilo zopakovat druhé volební vítězství jen díky tomu, že – na rozdíl od ODS – vyměnila vedení, které se rétoricky odstřihlo od Zemavovy éry.
Zeman, který s tímto vědomím důrazně avizoval odchod do důchodu a odmítal další působení v politice, výrazně pomohl ČSSD znovu uspět, což je v příkrém rozporu se Špidlovým tvrzením, že Zeman nadřadil osobní zájmy nad stranické; opak je pravdou. Nemyslím si, že lze tento Zemanův kalkul ve prospěch ČSSD a případné skryté prezidentské ambice považovat za pokrytectví, ale nebýt ho, pan Špidla by si ve vládě ani neškrtnul.
-----
Prezidentská anketa mezi členy a sympatizanty ČSSD v r. 2003 měla zásadní chyby:
1) Anketa měla proběhnout mezi voliteli – poslanci a senátory – za ČSSD, nikoliv mezi občany. K čemu měla být kandidátovi přízeň občanů, když neměl přízeň volitelů? Případně mohly proběhnout obě ankety, u občanů a volitelů, ale rozhodující měl být názor volitelů, přičemž by záleželo na jejich uvážení, zda přihlédnou i k názoru občanů. Je paradoxní, že tehdy v nepřímé volbě ČSSD použila občanskou anketu, která by se spíše hodila pro přímou volbu, zatímco v nynější přímé volbě postupovala jinak a řídila se převážně názorem stranického vedení.
2) V anketě měl být použit dvoukolový systém; ve druhém kole by musel kandidát obdržet přes 50% hlasů a stěží by strana nalezla lepšího kandidáta s větší podporou, zatímco Bureš v anketě obdržel jen 25% hlasů. Dvoukolové volby např. do senátu ukazají, že pořadí prvních dvou kandidátů v prvním a druhém kole je často opačné a jejich podpora diametrálně odlišná.
A především:
3) V každé volbě je zásadní, že kandidát musí souhlasit s kandidaturou. Jinak se jedná o volbu s nereálnými návrhy, přičemž výsledné pořadí reálných návrhů je značně zkresleno, stejně jako jejich relativní podpora. Jestliže Zeman odmítnul účast v 1. volbě, pak neměl v této anketě co dělat, anebo se volitelé ČSSD touto anketou neměli řídit. Případně by nebylo od věci uspořádat postupně 2 různé ankety s různými kandidáty pro 1. a 2. volbu.
Ad 2 a 3) Vzájemné pořadí dvou kandidátů není absolutní, ale liší se v závislosti na množině všech kandidátů. Vymezení této množiny kandidátů má tedy zásadní význam.