Poslanci převzali petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava. Podpořily ji respektované osobnosti, například Jiří Suchý, Věra Čáslavská, Jan Hřebejk, Boris Hybner, Eva Kantůrková, Jiří Žáček, Táňa Fischerová a další. Osobnosti tak daly najevo, že ochrana divočiny — tak jako péče o kulturní dědictví — je znakem vyspělosti národa. Petici podepsalo během dvou prázdninových měsíců 1 587 návštěvníků pramenů Vltavy.

Dokument žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon o Národním parku Šumava, v němž bude hlavním cílem ochrana přírody. Ostatní činnosti by měly být podle autorů dokumentu možné jen do míry, která neohrozí vzácnou přírodu,

Kromě toho zákonodárce žádají, aby zákon zachoval současnou rozlohu území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku, a stanovil jeho postupné rozšíření alespoň na 50 % do roku 2030 tak, jak určuje současný Plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích. Nakonec požadují také omezení další výstavby tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.

Podle jednoho ze členů petičního výboru Pavla Kindlmanna jsou jádrová území národního parku cenná především proto, že se zde příroda samovolně vyvíjela bez podstatného vlivu člověka po tisíce let až do současnosti.

Má-li být naplněn smysl existence národního parku, musejí být podle něj jádrová území ponechána samovolnému vývoji. „Návrh zákona připravovaný ministrem Chalupou však umožňuje lidské zásahy, mimo jiné i kácení, dokonce v části těchto jádrových území,“ upozornil Kindlmann.

„Věříme, že i naše petice přispěje k nalezení uspokojivého řešení, které nebude pouze diktátem ambiciózních politiků, ale řešením hodným moderního evropského národa 21. století,“ dodal Kindelmann.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA pak připomněl a předal poslankyni Haně Orgoníkové dokumentaci k předchozí celostátní Petici za zachování Národního parku Šumava a ochranu jeho přírodních hodnot, kterou rovněž organizovalo Hnutí DUHA.

Petiční výbor složený ze známých osobností a více než 16 000 signatářů tehdy požadovalo mimo jiné zastavit kácení lesa v nejcennějších částech parku a dodržovat základní principy ochrany přírody.

„Před několika lety jsme zákonodárcům předali petici se šestnácti tisíci podpisy, ve které lidé z celé republiky požadovali, aby se v nejcennějších částech národního parku nekácelo a dodržovaly se základní principy ochrany přírody. Ministr Chalupa přesto navrhuje zákon, kterým chce vpustit těžaře na pět a půl tisíce hektarů dosud přísně chráněných lesů,“ vysvětlil Bláha.

„Nedělali jsme znovu celonárodní petici, ale předáváme dnes poslancům petici lidí, kteří do národního parku jezdí obdivovat divokou přírodu,“ zdůraznil Bláha s tím, že na jednom jediném místě v národním parku daleko od turistických center podpořilo petici za dobrý zákon o Šumavě přes jeden a půl tisíce návštěvníků.

Divokou přírodu v Národním parku Šumava ohrožují plány ministra Tomáše Chalupy a ředitele parku Jiřího Mánka (oba ODS), kteří chtějí novým zákonem otevřít horskou krajinu developerům. Hodlají také těžařským společnostem umožnit kácení v tisících hektarů lesů, které byly dosud ponechány přírodě. Meziresortní projednávání návrhu kontroverzního zákona o Národním parku Šumava se zadrhlo po závažných připomínkách některých ministrů i Hradu.

„Snahu ministra Chalupy a vedení parku těžit dřevo ve staletých šumavských pralesích a zastavět krajinu hotely a sjezdovkami vnímám jako barbarství. Stejné barbarství, jako kdyby někdo udělal v Národním divadle veřejný dům. Věřím, že žádný moudrý a čestný politik by nikdy nic takového nedopustil,“ doplnil herec Petr Vacek.

Ostatně Světový svaz ochrany přírody (IUCN) nedávno varoval, že podle Chalupova návrhu by Šumava nesplňovala mezinárodní kritéria pro národní parky a byla by vyřazena z jejich seznamu, který vede OSN.