Liberijský velvyslanec přijíždí do Středoafrické republiky. Je bílý a nemluví francouzsky. Nechává si dolovat démanty. Zakládá továrnu na sirky coby zjevnou zástěrku svých pravých ekonomických aktivit.

Hovoří dobrou angličtinou s dánským přízvukem, setkává se s představiteli státu, haní Francouze i Číňany. Společnost se vděčně zasměje, když jim své momentální úspěchy cynicky přirovná k Hitlerovým. Tlusté obálky štěstí, s bankovkami v místní měně, putují na všechny strany.

Dánský novinář Mads Brügger Cortzen (1972), hodlal ukázat jinou Afriku než Afriku, jak ji předkládají rozvojové organizace a tak si pro svůj dokument z prostředí středoafrické diplomacie vytvořil personu s psychopatickými rysy. Splnil si sen doktora Jekylla a ztělesnil člověka bez skrupulí, bez studu a úzkosti, bez odpovědnosti a především bez svědomí.

Zbraní těchto lidí bývá manipulace, nedostatek empatie a naprostý nezájem o důsledky svého chování. Jejich zájem o druhé se zpravidla omezuje na to, co od nich mohou získat.

Mají všechny předpoklady ztělesnit sen o neohroženém dandym pro voliče i svět umělců. S lehkostí překračují všechny hranice a okouzlení přihlížející nechápou jak je možné, že je pozvali na večeři a sami nastrkali své peněženky do jejich stříbřitých kufříků.

Ještě doznívá klapnutí jejich přezek a podrážek drahých jezdeckých bot když se navštívené oběti probírají z transu a nemohou si vybavit, co se to vlastně dělo. Zatímco osahávají dvě krvavé tečky na krku, necítí ve vzduchu síru, cítí vůni drahého doutníku.

Právě mezi lidmi usilujícími o moc, byznysmeny a jakoby umělci bychom jich, vzhledem k výše uvedené charakteristice, nalezli o něco více než v běžné populaci.

Britský novinář Jon Ronson se obrátil na doktora Roberta Harea, jenž se psychopatickou osobností trvale zabývá, s otázkou, zda mají psychopaté vskutku neproporcionální vliv na svět? Dr. Hare mu na to odpovídá „…ano myslím si, že kapitalismus ve své nejkrutější podobě je projevem psychopatie.“

My diplomaté jsme jako popelky! Říká Mads Brügger v roli velvyslance Cortzena. Ples upírů je v běhu, tu a tam někdo navždy zmizí, před půlnocí se Cortzen vypaří.

Součástí dokumentu ale už není, že místo skleněného střevíčku zůstávají Pygmejům démanty na financování sirkárny. Nesvědčilo by to image velvyslance parazita, jenž kolem sebe v malé nepřehledné republice soustředil díky šarmu, korupci a stříbrnému zippo zapalovači pestrou sbírku mocných osobností s děsivě podobným charakterem.

Více informací: Stránky filmu.