Nemám nejmenší důvod zastávat se vydavatele časopisu Týden, respektive šéfredaktora internetové mutace Týden.cz, ale mám důvod se domnívat, že stažení glosy Martina Fendrycha namířené proti Radku Johnovi nebylo primárně cenzorským zásahem, ale spíše projevem jisté míry redakční soudnosti.

Martin Fendrych si totiž, slušně řečeno, poněkud nevidí do úst a je zde v roli zlodějíčka křičícího „chyťte zloděje“. Zapomíná totiž na jisté podobnosti, které by jej měly diskvalifikovat z možnosti Johna kritizovat.

Předně je to právě on sám, kdo jako novinář vstoupil nejprve do služeb Jána Langoše — samizdatového novináře, a po revoluci federálního ministra vnitra a později náměstkoval jinému novináři (a synovi novináře) a rovněž ministrovi vnitra Janu Rumlovi. Po ukončení své dlouholeté kariéry na ministerstvu nastoupil Fendrych do funkce šéfredaktora týdeníku Respekt a od té doby působí jako novinář.

V souvislosti s Johnem a jeho ministerským působením mluví o „stranických špinavostech“ a „absolutní nedůvěryhodnosti“, kvůli které není v žurnalistice žádoucí. Opět zapomíná, že sám náměstkoval ministrovi vnitra Rumlovi za ODS v době, kdy tato strana kolabovala pod tíhou důkazů o nečistém financování, jména Lajos Bács a Radjiv M. Sinha jsou od té doby součástí každé příručky pro podvodníky spravující stranické pokladny.