U příležitosti Dne ochrany osobních údajů upozornila Evropská komise na potřebu upravit právní předpisy ochraňující soukromí tak, aby držely krok s technickým vývojem.

Za nejnovější ohrožení komise považuje reklamu, jež čerpá informace z historie prohlížených stránek a následně posílá uživatelům cílenou inzerci. Za další potenciální zdroje ohrožující soukromí zpráva označuje sociální sítě ve stylu facebook, které používá 41,7 milionu Evropanů a které dovolují zveřejňovat informace intimního charakteru. Třetím problémem je rozmach elektronických čipů. „Šest miliard inteligentních čipů dnes může monitorovat, kudy se pohybujeme,“ varuje zpráva Evropské komise.

Potřebu ochrany soukromí a osobních údajů zdůrazňuje i Listina základních práv EU. I s ohledem na fakt, že v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, chce nyní Evropská komise významně reformovat směrnici z roku 1995, která má zajistit vysoký stupeň ochrany osobních údajů.

„Právní předpisy EU by měly zajistit, aby se každý mohl informovat o tom, kdy smí být v souladu s právem nakládáno s jeho osobními údaji v jakékoli životní situaci (při nástupu do letadla, při otvírání bankovního účtu nebo při surfování na internetu), a že může zpracování svých osobních údajů kdykoli odmítnout,“ řekla Viviane Redingová, evropská komisařka pro informační společnost a média.

Komise už v roce 2009 prosadila například dohodu mezi dvaceti důležitými poskytovateli sociálních sítí s cílem posílit internetovou bezpečnost a soukromí nezletilých. S Velkou Británií pak komise zahájila řízení kvůli poskytovatelům internetu, kteří testovali reklamu sledující chování internetových uživatelů (PHORM).

S potřebou úpravy zastaralých směrnic souhlasí i Kateřina Hlatká ze sdružení Iuridicum Remedium, které se problematikou ochrany osobních údajů zabývá. „Především sociální sítě budou hrát jistě důležitou roli i v budoucnu. V současné době jsou již patrné závažné problémy, jako například krádeže identit,“ řekla Deníku Referendum Hlatká.

V případě sociálních sítí je ovšem podle ní potřebná především osvěta, protože uživatelé si často riziko ani neuvědomují. „Zdánlivě intimní prostředí svádí k vyzrazení osobních informací, ke kterým se jednoduše může dostat třeba jejich zaměstnavatel," vysvětluje Hlatká.

Mezi další zásadní problémy české společnosti řadí Iuridicum Remedium i preventivní ukládání osobních dat, tzv. data retention. Proti této sporné evropské směrnici protestovala již řada evropských států a je možné, že dojde k jejímu přehodnocení.

V České republice je směrnice interpretována tak, že se po dobu šesti měsíců uchovává záznam o každém e-mailu, přístupu na web, telefonním hovoru i SMS. Do databází má přístup policie, zpravodajské služby a další státní organizace. „Podle nás je takové uchovávání informací přehnané a podáváme proto stížnost k Ústavnímu soudu,“ řekla Kateřina Hlatká.

Další kontroverze vyvolává i databáze Ústavu pro informace a vzdělávání (ÚIV), které využívá ministerstvo školství. Databáze ukládá údaje o dětech od nástupu do školy až po skončení vysokoškolského studia. ÚIV tak například ví, na jaké koleji student bydlí, jak vysoké stipendium pobírá a podobně.

„Žáky coby subjekty údajů, u nezletilých žáků rodiče, škola nežádá o vyjádření souhlasu se zpracování osobních údajů. To považujeme za velmi problematické,“ říká zastupitel městské části Praha 1 a expert sdružení Iuridicum Remedium Filip Pospíšil. Podle Pospíšila představuje obdobný problém i shromažďování informací o vydávání léků jednotlivým pacientům.

Další informace:

Ecn.cz Ochrana osobníc údajů — soukromí pod stálou palbou