Zákony ochraňující soukromí je třeba modernizovat

Dušan Radovanovič

Evropská komise uvedla, že je třeba modernizovat zákony na ochranu soukromí tak, aby odpovídaly technickému vývoji. Mezi nejrizikovější záležitosti lze řadit sociální sítě či dlouhodobé uchovávání osobních dat.

U příležitosti Dne ochrany osobních údajů upozornila Evropská komise na potřebu upravit právní předpisy ochraňující soukromí tak, aby držely krok s technickým vývojem.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Za nejnovější ohrožení komise považuje reklamu, jež čerpá informace z historie prohlížených stránek a následně posílá uživatelům cílenou inzerci. Za další potenciální zdroje ohrožující soukromí zpráva označuje sociální sítě ve stylu facebook, které používá 41,7 milionu Evropanů a které dovolují zveřejňovat informace intimního charakteru. Třetím problémem je rozmach elektronických čipů. „Šest miliard inteligentních čipů dnes může monitorovat, kudy se pohybujeme,“ varuje zpráva Evropské komise.

Potřebu ochrany soukromí a osobních údajů zdůrazňuje i Listina základních práv EU. I s ohledem na fakt, že v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, chce nyní Evropská komise významně reformovat směrnici z roku 1995, která má zajistit vysoký stupeň ochrany osobních údajů.

„Právní předpisy EU by měly zajistit, aby se každý mohl informovat o tom, kdy smí být v souladu s právem nakládáno s jeho osobními údaji v jakékoli životní situaci (při nástupu do letadla, při otvírání bankovního účtu nebo při surfování na internetu), a že může zpracování svých osobních údajů kdykoli odmítnout,“ řekla Viviane Redingová, evropská komisařka pro informační společnost a média.

Komise už v roce 2009 prosadila například dohodu mezi dvaceti důležitými poskytovateli sociálních sítí s cílem posílit internetovou bezpečnost a soukromí nezletilých. S Velkou Británií pak komise zahájila řízení kvůli poskytovatelům internetu, kteří testovali reklamu sledující chování internetových uživatelů (PHORM).

S potřebou úpravy zastaralých směrnic souhlasí i Kateřina Hlatká ze sdružení Iuridicum Remedium, které se problematikou ochrany osobních údajů zabývá. „Především sociální sítě budou hrát jistě důležitou roli i v budoucnu. V současné době jsou již patrné závažné problémy, jako například krádeže identit,“ řekla Deníku Referendum Hlatká.

V případě sociálních sítí je ovšem podle ní potřebná především osvěta, protože uživatelé si často riziko ani neuvědomují. „Zdánlivě intimní prostředí svádí k vyzrazení osobních informací, ke kterým se jednoduše může dostat třeba jejich zaměstnavatel," vysvětluje Hlatká.

Mezi další zásadní problémy české společnosti řadí Iuridicum Remedium i preventivní ukládání osobních dat, tzv. data retention. Proti této sporné evropské směrnici protestovala již řada evropských států a je možné, že dojde k jejímu přehodnocení.

V České republice je směrnice interpretována tak, že se po dobu šesti měsíců uchovává záznam o každém e-mailu, přístupu na web, telefonním hovoru i SMS. Do databází má přístup policie, zpravodajské služby a další státní organizace. „Podle nás je takové uchovávání informací přehnané a podáváme proto stížnost k Ústavnímu soudu,“ řekla Kateřina Hlatká.

Další kontroverze vyvolává i databáze Ústavu pro informace a vzdělávání (ÚIV), které využívá ministerstvo školství. Databáze ukládá údaje o dětech od nástupu do školy až po skončení vysokoškolského studia. ÚIV tak například ví, na jaké koleji student bydlí, jak vysoké stipendium pobírá a podobně.

„Žáky coby subjekty údajů, u nezletilých žáků rodiče, škola nežádá o vyjádření souhlasu se zpracování osobních údajů. To považujeme za velmi problematické,“ říká zastupitel městské části Praha 1 a expert sdružení Iuridicum Remedium Filip Pospíšil. Podle Pospíšila představuje obdobný problém i shromažďování informací o vydávání léků jednotlivým pacientům.

Další informace:

Ecn.cz Ochrana osobníc údajů — soukromí pod stálou palbou

    Diskuse