Kupní síla obyvatel České republiky už nějakou dobu systematicky klesá. Zhoršuje se i kvalita potravin v hypermarketech, kdy jsou dražší náhražky nahrazovány náhražkami levnějšími. Z českých žaludků se tak jejich postupným zocelováním vlastně vyrábějí dobrovolné popelnice, ze kterých po vhození prakticky čehokoliv vypadne čím dál větší část výplaty plus brzy již sjednocená sedmnáctiapůlprocentní DPH. Od prvního září pak došlo i na hromadnou dopravní obslužnost hlavního města Prahy, která po své optimalizaci připomíná spíš hromádku neštěstí - stejně jako někteří její uživatelé, kteří nemají na auto a musejí častěji přestupovat.

Pravičáci nás konejší, že jsou všechny tyto změny ve skutečnosti nezbytně nutné a v dané situaci dokonce i přirozené. Permanentně nespokojení levičáci naopak kritizují miliardáře, pravičáky, ratingové agentury a Goldmana se Sachsem, že za všechno mohou oni a jimi podporovaná akumulace majetku u jednoho procenta nejbohatších obyvatel planety. Kdyby byli u volantu oni, všechno by se spravedlivě rozdělilo, zdravé potraviny by dostaly štědré dotace a hromadná doprava by z humanitárních důvodů zajížděla i tam, kde nikdo nebydlí.