Vláda občanských demokratů, TOP 09 a platformy LiDem ve středu schválila nařízení o dostupnosti zdravotní péče, které předložil ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Dokument stanovuje, jak hustá bude síť ordinací v České republice a jak rychle se pacient dostane k potřebné léčbě. Pojišťovny se podle něj mají začít řídit od začátku příštího roku, schválený čas je o deset minut kratší než původně Hegerem navrhovaná maximální doba.

Od ledna by tak lidé měli mít praktického lékaře, gynekologa, zubního lékaře či lékárnu v dosahu pětatřiceti minut jízdy autem nebo prostředkem hromadné dopravy. U anesteziologie a intenzivní medicíny, gynekologie a porodnice, dětského lékařství, chirurgie či dlouhodobé péče pak podle odborníků na ministerstvu stačí celá hodina. Nařízení kritizuje opozice, podle které bude znamenat zhoršení dostupnosti zdravotní péče.

Sociální demokraté navíc tvrdí, že Hegerovo nařízení o dostupnosti zdravotních služeb je přípravou na redukci sítě zdravotnických zařízení. Podle jejich stínového ministra zdravotnictví Jana Žaloudíka bude totiž schválení dojezdové vzdálenosti klíčové pro rozhodování zdravotních pojišťoven při uzavírání nových smluv.

„Zařízení, která jsou dostupná v kratším dojezdovém čase, teď mohou pojišťovny smluvně odříznout od zdravotní sítě a tím fakticky redukovat jejich počet. Garance dojezdové doby k lékaři na pětatřicet minut a nemocnice na šedesát minut je navíc v praxi nerealistická. Když má pojišťovna garantovat pětatřicet minut dojezdu, není důvod, proč by platila zdravotnické zařízení v dojezdové vzdálenosti kratší,“ vysvětlil Žaloudík s tím, že ji k tomu zákon nebude nutit.

Podle stínové ministryně zdravotnictví Soni Markové z KSČM je stanovení limitů dostupnosti péče pouze jedna stránka věci. „Druhou je jejich praktická vymahatelnost samotnými pacienty. Dnes totiž nesou zodpovědnost za zdravotní péči především zdravotní pojišťovny a těm tato ,všeho schopná' vláda neustále ubírá potřebné peníze svými nepromyšlenými zásahy v podobě navyšování DPH a zhoršováním finanční situace většiny občanů,“ vysvětlila Marková.

Vláda podle ní navíc přichází se svým nařízením v době, kdy zdravotní pojišťovny uzavírají nové smlouvy se zdravotnickými zařízeními, a tak se tento dokument může stát vítanou záminkou k nenasmlouvání některé „zbytné“ péče. I podle ní tak výsledkem může být rušení zdravotnických zařízení a postupné vzdalování pacientů od toho, co nutně potřebují k udržení svého zdraví, životů nebo vyléčení.

„Není také zcela jisté, jestli takto stanovené limity vždy respektují dostupnost péče pro pacienty žijící v odlehlejších oblastech, případně jejich dopravní možnosti a aktuální zdravotní stav,“ uzavřela Marková. A podle Žaloudíka při cestě za závažnou a specializovanou léčbou zůstane šedesátiminutový limit jen formalitou, neboť o skutečném místě péče rozhodují jiné faktory než čas dojezdu autem.

„Nařízení o dostupnosti zdravotních služeb nezohledňuje rozptyl občanů v krajině a nestanovuje, jak s ním mají pojišťovny nakládat. Vznikl zákon s velkým potenciálem možného zneužití,“ doplnil stínový ministr zdravotnictví ČSSD.