Cena Simone de Beauvoir byla ustanovena v lednu roku 2008 na konferenci konané u příležitosti stého výročí narození autorky knihy Druhé pohlaví, díla, které je již více než šedesát let významným inspiračním zdrojem hnutí za emancipaci žen.Cena je udělována ženám i mužům, kteří se svým uměleckým dílem nebo svou aktivitou zasloužili o šíření práv a svobod žen. V prvním roce byla oceněna bangladéšská spisovatelka Taslima Nasreenová a někdejší holandská poslankyně somálského původu a spisovatelka Ayaan Hirsí Alíová (v češtině vyšla její kniha Rebelka: odvrácená strana islámu). Na obě ženy islámští radikálové již dříve uvalili fatvu.Loni porota ocenila skupinu íránských žen z kampaně „Milion podpisů“, požadující rovnost mužů a žen před íránským zákonem. Během letošního udílení cen, které proběhlo 11. ledna, Julia Kristeva, zakladatelka ceny a předsedkyně poroty, pronesla: „Čína je dnes zemí, která ohromuje strachem, jenž dokáže vyvolat, ale i tím, že se tam ženy nebojí vzít svůj osud do vlastních rukou.“Oceněná Kuo Ťien-mej je spoluzakladatelkou a advokátkou první čínské nevládní organizace zaměřené na otázky zákona ve vztahu k právům žen a na právní pomoc ženám (The Center for Women’s Law Studies and Legal Services). Aktivně se snaží prosazovat ty změny čínské legislativy, které by vedly ke zlepšení postavení žen, především se zaměřuje na problematiku násilí, sexuálního obtěžování a pracovní diskriminaci. Aj Siao-ming působí na Katedře čínského jazyka a literatury na Sunjatsenově univerzitě v Kantonu jako profesorka srovnávacích literatur. Svá bádání, výzkumy a další aktivity zaměřuje na dějiny feminismu, gender a problematiku práv a postavení žen. Je rovněž známa jako autorka řady filmových dokumentů: např. White Ribbon (2004) dokumentující násilí páchané na ženách, či Tchaj-š‘-cchun (2005) o sporech vesničanů a lokálních úředníků. Spolurežírovala také čínskou verzi celosvětově proslulé hry Monology vagíny.Aj Siao-ming nedostala od čínských úřadů povolení vycestovat do Francie a porotě Ceny Simone de Beauvoir zaslala děkovný dopis, z nějž vyjímáme:„Tato pocta přicházející zdaleka je jako požehnání. Jako by na mě dopadlo světlo myšlenek Simone de Beauvoir. Má rodina, mí přátelé i já sama víme, že navzdory paranoii kmenových náčelníků (narážka na postavu z Marquezova románu), všeobecné lhostejnosti, opatrnosti a izolaci existuje mnoho lidí, kteří pozorně vnímají to, co děláme, a kteří nás podporují. Je mnoho těch, kteří společně s námi sdílejí lásku ke svobodě, svobodě ryby, která smí plout tam, kam ji to táhne, a lásku k důstojenství člověka stejně tak nespoutanému jako moře rozbouřených vln. (…)V těchto dnech se v naší úžasné zemi seběhlo tolik závažných událostí. Jeden spisovatel [Liou Siao-po] byl předveden kvůli šesti článkům, které podepsal, a odsouzen k 4 021 dnům vězení. Šeherezádě stačilo pouhých tisíc a jedna noc vyprávění, aby unikla tyranovi. Na jiném místě Číny se upálila drobná podnikatelka, když se jí vloupali do domu. Udělala to proto, aby bránila své blízké před řáděním najatých ničemů ve službách velké developerské firmy.Prvního dne tohoto roku policie opět zatkla mou spolupracovnici, s níž točím dokumentární filmy. Tolik jsem chtěla sepsat tuto děkovnou řeč v poklidném duchu, ale neustále mi do toho přicházely podobné zprávy. Před hrozbou laviny nečekaných událostí, v době, kdy všude propukají krize, jsem jen příliš nepatrnou figurkou.“ (Le Monde, 13. 1. 2010)Více na stránkách: www.kristeva.fr/beauvoir-en-chine.html