V roce 2003 ministr Libor Ambrozek povolil výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do biotopu dvaceti dvou silně ohrožených druhů rostlin a živočichů a třech kriticky ohrožených živočichů, které se většinou nacházejí v lokálním biocentru a ve významném krajinném prvku Slavíkovy ostrovy na pravém břehu Labe u Přelouče.

Zamýšlený plavební kanál u Přelouče by stál téměř dvě a půl miliardy korun a vedl by přes Slavíkovy ostrovy, kde se nachází okolo sedmdesátky chráněných druhů organismů. Sdružení Děti země se ptají, proč je tato stavba tak důležitá a proč se nemůže vyhnout cenným biotopům, přitom se prý už údajně utratilo během šesti let plánování téměř osm set miliónů korun.

Nejvyšší správní soud následně Ambrozkovu výjimku zrušil s poukazem na to, že ministerstvo neposoudilo dostatečně vliv na ochranu přírody, ačkoli tou zejména se mělo řídit.

Ředitelství vodních cest ČR podalo proti nepovolení výjimky žalobu. Už třikrát si ale odmítlo přijít vyslechnout rozsudek o své žalobě k Městskému soudu v Praze. Rozsudek měl být poprvé vynesen 9. září 2009, podruhé 11. listopadu téhož roku a naposledy 13. ledna 2010. Nový termín je stanoven na 14. duben.

„Takovou absurditu, aby žalobce nechtěl co nejdříve znát rozsudek nad svou dva roky starou žalobou, jsme dosud nezažili, protože my bychom naopak byli radši, kdyby soudy o našich žalobách rozhodly nejpozději do jednoho roku a nikoliv tak strašně pozdě jako doposud,“ říká k tomu Miroslav Patrik z Dětí Země.

Investor prý rozsudek o výstavbě vodní infrastruktury odmítá, protože se zpracovává znalecký posudek na varianty kanálu u Přelouče. Podle smlouvy z října 2009 mezi Ředitelstvím vodních cest ČR a pražskou firmou A-Consult plus, s.r.o. měl být tento posudek hotov již na konci roku 2009.

Tento přístup se Dětem země nelíbí, soud se podle nich vždy nechal uklidnit žalobcem, který mu slibuje předložit posudek o možných variantách. Posudek je však  podle Dětí země bezcenný. „Posudek má stát více než tři sta tisíc korun a je to zbytečné vyhazování veřejných peněz, protože pro soud stejně nemusí být rozhodující,“ tvrdí dále Patrik, podle něhož měl být rozsudek už dávno vynesen i bez posudku.

Ředitelství vodních cest plánuje na Labi několik velkých staveb, podle Dětí země není ani jedna z nich reálná — nejsou dopravně ani ekonomicky obhajitelné a navíc jsou navrženy v rozporu s ochranou cenných částí přírody. Mezi tyto stavby patří projekty jezu v Děčíně, přístavu v Pardubicích a právě kanál u Přelouče.

Podle Dětí země je vedení úřadu nedůvěryhodné. V létě 2007 jeho ředitel Miroslav Šefara tvrdil ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi, že Ministerstvo dopravy rozhodlo o zastavení přípravy projektu kanálu u Přelouče, a že probíhají sanační úkony s cílem zabránit škodám. Tyto práce ovšem podle všeho neproběhly a neprobíhají.

Ředitelství vodních cest ČR navíc u vodního díla Přelouč nepředložilo doklady, že jeho výstavba je společensky efektivní. Podle Dětí země selhalo také Ministerstvo dopravy jako nadřízený orgán, když správně nevyhodnotilo potíže s jeho přípravou, přestože investice již byly zastaveny, nikoliv ovšem příprava. Nekoncepční přípravu a vysokou cenu kritizoval také Nejvyšší kontrolní úřad.