Vláda chce šetřit na členství v mezinárodních organizacích
Jan MiesslerMinisterstvo zahraničí již dříve zrušilo některé ambasády a propustilo část zaměstnanců. Vláda ale bude chtít zřejmě ušetřit další peníze.
Loni vláda vyplatila zhruba 38 miliard za členství ve čtyřech stovkách mezinárodních organizací. Letos si chce nechat udělat jejich seznam a nad ním přemýšlet, zda by i tady Česká republika nemohla nějak ušetřit. Po rušení českých ambasád v řadě zemí by to mohl být další krok směrem k prohloubení mezinárodní izolace České republiky.
„Je třeba souhrnně a objektivně posoudit, jak členství lépe využívat, jak odstranit případné duplicity, zda je účelné pokračovat ve všech současných členstvích, nebo naopak se stát členy ještě dalších organizací, zda výše vyplácených příspěvků odpovídá našim smluvně podloženým závazkům a zda je přínos prostředků vynakládaných případně nad rámec těchto závazků úměrný jejich výši,“ uvádí materiál pro středeční jednání vlády, který společně připravila ministerstva financí a zahraničí.
Česká republika odvádí peníze řadě mezinárodních organizací, mezi které patří například Evropská unie, NATO, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Rada Evropy, Mezinárodní agentura pro atomovou energii a podobně. V seznamu citovaném ČTK jsou také organizace jako Mezinárodní úřad pro mořské dno, Mezinárodní sdružení na ochranu rostlin Evropy, Světová poštovní unie nebo Program překonávání školního neúspěchu v rámci OECD. Je pravděpodobné, že minimálně některé z nich by mohly padnout za oběť vládnímu šetření.
Velkou část z výdajů na mezinárodní organizace ovšem připadá na Evropskou unii, které podle ČTK loni ČR zaplatila přes 35 miliard. Přes strukturální fondy však může stát čerpat několikanásobek této částky, což z ní dělá čistého příjemce. Problémy z evropskými dotacemi ovšem poslední dobou přísun peněz z Bruselu komplikují, podobně jako častá neochota české vlády projekty s evropskou podporou spolufinancivat.
V roce 2010 zrušila Česká republika velvyslanectví v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice a také generální konzulát v indické Bombaji. Odborníci tehdy ministerské rozhodnutí kritizovali za nekoncepčnost. Ministerstvo zahraničí také propouštělo zaměstnance, aby ušetřilo na provozních nákladech a prodávalo nemovitosti ze zrušených zahraničních zastoupení.