Vyšla třetí letošní Sedmá generace: věnuje se venkovu

Redakce DR

Sedmá generace 3/2012 přináší rozhovory s Pavlem Klvačem a Eliškou Wagnerovou, esej Martina Škabrahy. Bedřich Moldan v něm připomíná čtyřicáté výročí studie Meze růstu a Jakub Patočka dvacetiletí Vavrouškova návrhu reformy OSN.

Po dvojce, přibližující různé projevy sdílení, si třetí letošní číslo Sedmé generace v hlavním tématu tentokrát všímá domácího venkova. Sociolog Pavel Klvač v rozhovoru popisuje hlavní potíže venkova jako megalomanskými záměry samospráv a pseudotradice živené dotacemi.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Jan Miessler přibližuje aktuální společenské trendy na venkově. Andrea Gálová líčí nedávnou historii slovenské obce Zaježová, v níž se od počátku 90. let snažila nová vlna ekologickou etikou motivovaných osadníků obnovit tradiční způsob života.

Barbora Božková se pokouší v reportáži o poutích na hoře Říp odpovědět na otázku, z čeho pramení současná obliba pěších poutí a co vlastně poutníkům přinášejí. Dominik Grohmann nato u knihkupců, knihovníků či literárních vědců vyzvídal, kdy elektronické knihy vytlačí z trhu jejich papírové předchůdkyně.

V seriálu Zelené srdce rozebírá Jan Dostalík pannaturalistický socialismus architekta, malíře a milovníka přírody Ladislava Žáka. Pro hlavní rozhovor si redakce Sedmé generace tentokrát vybrala bývalou místopředsedkyni Ústavního soudu Elišku Wagnerovou, s níž hovořila mimo jiné o nespravedlnosti rovné daně, nesamozřejmosti lidských práv a potřebě společenského majáku.

Na dalších stranách nabízí Markéta Kalová neobvyklé řešení pomalého a nekvalitního kompostování, a to v podobě využití larev bráněnky, Barbora Bakošová připomíná, že založení národních parků může negativně ovlivnit život nativních obyvatel, Sophie Fabrégatová shrnuje politiku evropských zemí vůči těžbě břidlicového plynu.

Zakladatel Sedmé generace a nynější šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka se po dvaceti letech vrací k polozapomenutému návrhu Josefa Vavrouška na reformu OSN. Bedřich Moldan se vrací v historii ještě o dalších dvacet let zpět, když připomíná vydání knihy Meze růstu a s odstupem posuzuje, co klasické dílo vystihlo a v čem naopak nebylo přesné.

Kromě pravidelných sloupků Terrapie, Mediana, Rio +20, Před 7.G či Společenský a Ekologický kompost číslo nabízí recenze filmů Lid vs. Donald Trump od Elišky Hlízové či Závod ke dnu Pavlíny Binkové. Číslo obsahuje rovněž esej filosofa Martina Škabrahy, v němž svobodu charakterizuje jako „uznanou nutnost“.

    Diskuse