Asociace ekologických organizací Zelený kruh vyzvala ve středu předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, aby nedovolila další nekontrolované bujení legislativních přílepků v českých zákonech. Už příští týden podle nich Němcová může zabránit hlasování o přílepku k věcně nesouvisejícímu zákonu, který by usnadnil výstavbu logistických center na zemědělské půdě.

„Zelený kruh vyzývá předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, aby nepřipustila hlasování o přílepku, který by zvýhodnil zábory půdy pro logistické a průmyslové komplexy na okrajích měst a obcí. Právě tyto stavby přitom nejčastěji zabírají volnou krajinu,“ uvedli ekologové v tiskovém prohlášení.

Podle Daniela Vondrouše z Ekologického kruhu přitom poslanci dobře vědí, že vláda připravuje novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle něj se ale nyní přílepkem někteří z nich snaží obejít proces, vyhnout se veřejné debatě o nákladech i dopadech návrhu a skrytě prosadit zájmy developerů.

Podle ekologů byl navíc podobný návrh obdobně pokoutním způsobem neúspěšně prosazovaný již loni na podzim. A proti přílepkům již dříve vystoupil Ústavní soud a sama Němcová podporuje návrh nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který by znamenal jejich konec.

„Obracíme se na paní předsedkyni v rozhodujícím momentě. Dle jejího dosavadního jednání přitom soudím, že je přílepky roztrpčená stejně jako ekologické organizace. Pokud se zasadí o konec vestavování jednoúčelových paskvilů do českých zákonů, bude to velký krok posunující naše právo směrem k transparentním a nekorupčním standardům,“ uvedla Júlia Sokolovičová.

Podle Petry Humlíčkové ze Zeleného kruhu je Česká republika spolu se Slovenskem a USA jediným státem, kde se z rozpočtu ztrácejí kvůli přílepkům miliardy. „Ve všech ostatních státech si totiž už uvědomili, že tunel legislativních přílepků neuživí. Paní Němcová se nyní může zasloužit o to, abychom nezůstali poslední zemí, která se přílepků nezbavila. Tuto jedinečnou šanci by si neměla nechat proklouznout mezi prsty,“ dodala Humlíčková.

Rozsáhlá změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se skrývá v souboru pozměňovacích návrhů Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj k věcně nesouvisejícímu stavebnímu zákonu. Návrh obecně snižuje platby za zábory nejcennější krajiny — od ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod až po národní parky. Ze všech nejméně mají za její zábor platit právě nová skladiště a průmyslové závody. Státní rozpočet tak podle ekologů přijde o stovky milionů korun ročně.

Developeři musí podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu hradit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Průmyslová zástavba nyní zabírá asi devětapadesát hektarů zemědělské půdy týdně - často úplně zbytečně. Rychlost zástavby se přitom podle ekologů stále zvyšuje.

Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly výrazněji zvýšeny v lednu 2011, poprvé po téměř dvaceti letech. Povinnosti platit poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu byly dosud zbaveny výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl - například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území .

Na podzim loňského roku se pak o prosazení přílepku podobného tomu současnému neúspěšně pokusili poslanci Hospodářského výboru pod vedením Milana Urbana z ČSSD. Poslanecká sněmovna má tak nyní pod vedením Němcové opět šanci ukázat, že jí postoj Ústavního soudu a osud české krajiny není lhostejný.

Pokud ale naopak hlasování o tomto návrhu připustí, podlomí tím podle ekologů věrohodnost svého snažení o transparentní legislativní proces a Poslaneckou sněmovnu bez přílepků.