Poslanci chtějí skrytě prosadit zájmy developerů. Zabrání jim v tom Němcová?

Vratislav Dostál

Ekologové ze Zeleného kruhu vyzvali předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby zabránila hlasování o přílepku k věcně nesouvisejícímu zákonu, který by usnadnil výstavbu logistických center na zemědělské půdě.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh vyzvala ve středu předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, aby nedovolila další nekontrolované bujení legislativních přílepků v českých zákonech. Už příští týden podle nich Němcová může zabránit hlasování o přílepku k věcně nesouvisejícímu zákonu, který by usnadnil výstavbu logistických center na zemědělské půdě.

„Zelený kruh vyzývá předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, aby nepřipustila hlasování o přílepku, který by zvýhodnil zábory půdy pro logistické a průmyslové komplexy na okrajích měst a obcí. Právě tyto stavby přitom nejčastěji zabírají volnou krajinu,“ uvedli ekologové v tiskovém prohlášení.

Podle Daniela Vondrouše z Ekologického kruhu přitom poslanci dobře vědí, že vláda připravuje novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle něj se ale nyní přílepkem někteří z nich snaží obejít proces, vyhnout se veřejné debatě o nákladech i dopadech návrhu a skrytě prosadit zájmy developerů.

Podle ekologů byl navíc podobný návrh obdobně pokoutním způsobem neúspěšně prosazovaný již loni na podzim. A proti přílepkům již dříve vystoupil Ústavní soud a sama Němcová podporuje návrh nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který by znamenal jejich konec.

„Obracíme se na paní předsedkyni v rozhodujícím momentě. Dle jejího dosavadního jednání přitom soudím, že je přílepky roztrpčená stejně jako ekologické organizace. Pokud se zasadí o konec vestavování jednoúčelových paskvilů do českých zákonů, bude to velký krok posunující naše právo směrem k transparentním a nekorupčním standardům,“ uvedla Júlia Sokolovičová.

Podle Petry Humlíčkové ze Zeleného kruhu je Česká republika spolu se Slovenskem a USA jediným státem, kde se z rozpočtu ztrácejí kvůli přílepkům miliardy. „Ve všech ostatních státech si totiž už uvědomili, že tunel legislativních přílepků neuživí. Paní Němcová se nyní může zasloužit o to, abychom nezůstali poslední zemí, která se přílepků nezbavila. Tuto jedinečnou šanci by si neměla nechat proklouznout mezi prsty,“ dodala Humlíčková.

Rozsáhlá změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se skrývá v souboru pozměňovacích návrhů Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj k věcně nesouvisejícímu stavebnímu zákonu. Návrh obecně snižuje platby za zábory nejcennější krajiny — od ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod až po národní parky. Ze všech nejméně mají za její zábor platit právě nová skladiště a průmyslové závody. Státní rozpočet tak podle ekologů přijde o stovky milionů korun ročně.

Developeři musí podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu hradit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Průmyslová zástavba nyní zabírá asi devětapadesát hektarů zemědělské půdy týdně - často úplně zbytečně. Rychlost zástavby se přitom podle ekologů stále zvyšuje.

Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly výrazněji zvýšeny v lednu 2011, poprvé po téměř dvaceti letech. Povinnosti platit poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu byly dosud zbaveny výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl - například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území .

Na podzim loňského roku se pak o prosazení přílepku podobného tomu současnému neúspěšně pokusili poslanci Hospodářského výboru pod vedením Milana Urbana z ČSSD. Poslanecká sněmovna má tak nyní pod vedením Němcové opět šanci ukázat, že jí postoj Ústavního soudu a osud české krajiny není lhostejný.

Pokud ale naopak hlasování o tomto návrhu připustí, podlomí tím podle ekologů věrohodnost svého snažení o transparentní legislativní proces a Poslaneckou sněmovnu bez přílepků.

    Diskuse (0 příspěvků)