Prvním letošním číslo společensko-ekologického časopisu Sedmá generace se ve svých textech vrací ke klimatické konferenci v Durbanu s provokativní otázkou, zda mají podobné akce ještě smysl. Ve vzpomínkovém textu Naďa Johanisová připomíná nedávno zesnulého klasika ekologické ekonomie Richarda Douthwaita.

V hlavním tématu čísla, které se věnuje nepříliš zdůrazňovaným důsledkům finanční krize, redakce hovoří s průmyslovým ekologem a průkopníkem hnutí nerůstu Françoisem Schneiderem, podle nějž je pro myšlenku nerůstu krize nakonec přínosem. Petr Kouřil ze společnosti NaZemi se následně zamýšlí nad vlivem krize na obchod s faitradovým zbožím a bývalý vedoucí domácí rubriky Deníku Referendum Jan Miessler zasazuje finanční krizi do kontextu krize ekologické.

V textu Svena Eberleina Zdráhaví rebelové můžeme sledovat post-černobylskou cestu Ursuly Sladekové, spoluzakladatelky a ředitelky jedné z největších družstevně vlastněných zelených energetických firem. A v reportáži Dominika Grohmanna se dozvíme, jestli podobně jako hlavní hrdina Coelhova románu Alchymista najde pasáček koz poklad i v Českém krasu.

Předseda Dětí Země Miroslav Patrik na příkladech z posledních měsíců dokládá stereotypní negativní zobrazování ekologických aktivistů jakožto úplatných extrémistů. Ve svém pravidelném sloupku Rio+20 nestor českého ekologického hnutí Bedřich Moldan zachycuje průběh příprav stejnojmenné konference OSN o udržitelném rozvoji.

V textech věnovaných umění Barbora Bakošová rekapitulující dílo slovenského přírodomilovného fotografa Michala Kerna: „Vytvoril som líniu, bod po bode, krok za krokom. Zložil som ju s pocitov a zážitkov. Napísal som ju do snehu sám sebou (svojim telom). Sneh ju zakryje a jarné slnko roztopí a zostane len táto spomienka.“ Kromě recenze na film Roberta Sedláčka Rodina je základ státu sekce Kulturní zahrada přináší i komentáře dokumentu Jeskyně zapomenutých snů či knih Etika a příroda a Jak může 80 lidí změnit svět.

Číslo uzavírá rozhovor s divadelníkem Jaroslavem Duškem o přicházející transformaci, zrychlování času, plném vhledu, porozumění zvířatům či královském půstu: „A pak si můžu říct: ano, jsme moderní lidi, vyhlášky nás baví, protože jde o zvláštní způsob, jak můžou jedni ovládat a potrestat druhé. Ale zároveň s touto naší právnicky futrovanou civilizací tady desetitisíce let přežívají amazonští indiáni bez jediné vyhlášky. Nemají žádný předpis, žádný zelený zákon. Všechno podstatné ale dodržují, protože v sobě mají řád.“

V první letošní Sedmé generaci vychází v rámci partnerství s Deníkem Referendum vzpomínka na Václava Havla, kterou Jakub Patočka, zakladatel a první šéfredaktor Sedmé generace, publikoval původně právě zde. V Deníku Referendum naopak vychází esej Jakuba Macka Válka konvergentů věnovaná souvislostem současných bojů o internet.