L. N. Tolstoj - reformátor nebo revolucionář?
Eva HájkováJaký vlastně byl Lev Nikolajevič Tolstoj? Každého člověka je třeba posuzovat především v kontextu doby a prostředí, tedy brát v úvahu, kdy a kde žil svůj život.
Kdo bude chtít Tolstého vynášet do nebe, ten si k tomu jistě najde dost důvodů, stejně jako ten, kdo ho bude chtít svatozáře zbavit. Nemíním psát o jeho literární tvorbě, i když byl bezpochyby geniálním spisovatelem světového formátu. Zajímá mě, jak žil a co si myslel. Některé jeho myšlenky jsou určitě obdivuhodné a mohou dnešního člověka ještě stále (nebo už zase!) oslovovat. Jistě bychom našli i dost dobrých důvodů, proč s některými názory Tolstého nesouhlasit. Záviš Kalandra ve své stati Lev Nikolajevič Tolstoj a Tomáš Garrigue Masaryk srovnává filozofii obou osobností. Nalézá některé shodné prvky v jejich učení a dochází k překvapivému závěru, že na rozdíl od Masaryka lze Tolstého řadit i přes jeho zásadu „neodporovat zlu násilím“ k radikálním reformátorům společnosti, ba snad dokonce téměř k revolucionářům. Tolstoj je Kalandrovi prostě bližší než Masaryk.
Jaký tedy Tolstoj opravdu byl? Každého člověka je třeba posuzovat především v kontextu doby a prostředí, tedy brát v úvahu, kdy a kde žil svůj život. Tolstoj se narodil 28.srpna 1828 v Jasné Poljaně, v sídle svých hraběcích rodičů. Jejich brzká ztráta hluboce zasáhla chlapcovu duši. Společně se sestrou a třemi bratry ho vychovávali příbuzní.
V šestnácti letech se přestal modlit a chodit do kostela, v něco ale stále věřil. Studium na Kazaňské univerzitě ho brzy přestalo bavit, takže se začal věnovat jen tomu, co ho zajímalo. Postupně byl uchvácen všemi možnými filozofickými naukami, ale nejvíce ze všeho spisy J. J. Rousseaua, jemuž v mládí prokazoval téměř božskou úctu. Nosil dokonce medailón s Rousseauovou podobiznou. Myšlenka o bratrství všech lidí mu už tenkrát byla blízká.
Jako mladý šlechtic trpěl zpočátku mnoha předsudky, které způsobily to, že si zakládal zejména na vnějším dojmu. Snažil se vyrovnat ostatním mladíkům své společenské vrstvy - chtěl být dobrým tanečníkem, oblékat se jako kavalír, mluvit bezvadně francouzsky, líbit se ženám, být po všech stránkách dokonalý. Zkrátka být člověkem „comme il faut“, což ho nakonec přivedlo až k tomu, že hrál hazardní hry, zadlužil se, vedl zhýralý život, až se za to později sám styděl. Nikdy však nepřestal být přímý a sebekritický.
Chci upozornit na Tolstého řeč, kterou napsal v roce 1909 pro mírový kongres ve Stockholmu (zveřejnil Masaryk v říšském sněmu ve Vídni). Vydal SOK v příloze v knize "Válka, mír a politická moc". (Tamtéž i velmi kvalitní příspěvky Zdeňka Zbořila. Zdeňka Vyšohlída a Jana Kavana.)