Vláda navrhne, aby o české podpoře smlouvě o rozpočtové odpovědnosti rozhodli občané v referendu. Informuje o tom ČTK s tím, že TOP 09 byla při středečním jednání kabinetu proti takovému postupu. Zákon o referendu je nutno přijmout jako ústavní, takže se tak jako tak neobejde bez podpory opozice.

Kromě samostatného referenda k této věci je ale také možné, že by se nová pravidla schvalovala až v rámci referenda o vstupu České republiky do eurozóny. Smlouvu o fiskální odpovědnosti by v takovém případě ratifikoval nejprve parlament.

„Nyní se čeká na finální verzi smlouvy, ale vláda navrhne jako proces pro případné přijetí nových pravidel referendum, i když TOP09 byla proti. Proces se tedy bude řešit i v parlamentu, až bude předložen návrh ústavního zákona o referendu," řekl novinářům předseda VV Radek John na tiskové konferenci své strany.

Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce vládě sociální demokraté toto referendum umožní, avšak pouze v rámci přijetí zákona o obecném referendu. To přitom dlouhodobě odmítá ODS, která je tradičně proti implementaci prvků přímé demokracie do českého politického systému.

Politologové: ODS je alibistická a schizofrenní

Podle politologa Jiřího Pehe občanští demokraté trpí schizofrenií. „Pokud by existovala psychiatrická léčebna pro politické strany, měla by tam ODS být okamžitě hospitalizována z důvodů těžké schizofrenie. ODS totiž na jedné straně nechce obecné referendum, ale vytáhne kartu referenda, kdykoliv se jít o hodí z politicko-taktických důvodů,“ uvedl Pehe pro Deník Referendum.

Podle něj je ODS stejně schizofrenní, pokud jde o smlouvu o rozpočtové unii. „Ačkoliv cíle této smlouvy jsou velmi podobné plánům ODS na zavedení ústavního dodatku o vyrovnaných rozpočtech, o němž mluví Nečas, odmítá ho ODS jenom proto, že návrh přichází z Bruselu,“ vysvětlil Pehe. „Důvodem je, že by nám prý někdo zvenčí zasahoval do naší suverenity, což je vcelku nelogický argument. Brusel by byl v tomto ohledu spojencem ODS a pravice,“ doplnil politolog.

Taktéž politolog Milan Znoj si myslí, že postoj ODS k referendu je vypočítavý. „Přímou demokracií občanští demokraté pohrdají, ale když se jim hodí nástroje přímé demokracie, aby dosáhli svých cílů, tak neváhají a využijí je bez skrupulí,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Podle něj je cílem ODS zabránit tomu, aby se Česká republika stala součástí evropského systému finanční kontroly, a tak se referendum hodí, neboť se lze spolehnout na strach, který v lidech vyvolala finanční krize,“ vysvětlil Znoj.

Podle Jiřího Pehe je to navíc spíše ČSSD, kdo by měl mít důvody smlouvu odmítnout, neboť logika opatření ve smlouvě je podle Jiřího Pehe v podstatě neoliberální. „ČSSD si ale uvědomuje, že záchrana evropského projektu je prioritou. ODS evidentně schopna určovat si priority není,“ uvedl Pehe v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle Znoje může navíc ČSSD návrhu vlády využít k tomu, aby byl konečně přijat všeobecný zákon o referendu. „Stačí trvat na tom, že referendum má být posilou demokracie, a nikoli nástrojem politické vypočítavosti. ČSSD tedy může s referendem souhlasit, pokud to bude referendum na základě obecného zákona,“ vysvětlil Znoj.

A podle informací Deníku Referendum budou sociální demokraté právě tuto pozici hájit. „Máme dlouhodobě v programu přijetí zákona o obecném referendu a není důvod na tom cokoli měnit. A podpoříme lidové hlasování i o smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, avšak pouze v rámci zákona o obecném referendu,“ vysvětlil pro Deník Referendum pozici sociálních demokratů Tejc, podle kterého by jakákoli účelová referenda byla podvodem na voličích.

Podle Znoje ale v takovém případě bude muset ČSSD přesvědčit veřejnost, že naše zapojení do Evropy České republice neškodí, nýbrž naopak prospívá.

„Úkol nelehký, ale nezbytný. Bude na to nějaký čas, protože referendum v této věci není na pořadu dne. Pouze přetahování na pravici o to, kdo to myslí s ČR dobře a kdo mu škodí, si zřejmě letos užijeme do sytosti,“ podotýká Znoj. Referendum o smlouvě o rozpočtové odpovědnosti totiž odmítá kromě TOP 09 také prezident Václav Klaus.

Má ODS strach z Klause?

Podle Jiřího Pehe se ve vztahu občanských demokratů ke Klausovi projevuje strach. „Referendum by z Nečase sejmulo odpovědnost udělat rozhodnutí, které jde proti prezidentovi. Navíc, pokud bude smlouva v referendu přijata, nemohl by ji Klaus nepodepsat, popřípadě by jeho podpis nebyl vůbec potřeba,“ vysvětlil Pehe v rozhovoru pro Deník Referendum.

Klaus se totiž minulý týden vložil do sporu mezi TOP 09 a ODS, když v dopise, který zaslal Petru Nečasovi uvedl, že se pod smlouvu za Českou republiku rozhodně nepodepíše. Avšak podle Znoje je v tomto případě postoj prezidenta na rozdíl od ODS ideový.

S Pehem souhlasí politolog Lukáš Jelínek. Podle něj je nápad občanských demokratů na konání referenda o fiskální unii projevem alibismu a zbabělosti. „Petr Nečas zkrátka nemá tu odvahu rozhodnout sám - patrně proto, že nechce působit kontroverzně v Evropě a zároveň se obává reakce proevropských voličů ODS, kterých je velmi mnoho,“ myslí si Jelínek.

„Referendum o ekonomických tématech se vypisovat nemá a referendum o rozpočtové politice státu je špatnost na entou. Ani hluboký odpor k EU jej nepřiměje, aby tento názor změnil a referendum k potření protivníka využil,“ myslí si pak Znoj s tím, že postoj TOP 09 je rovněž ideový, neboť referendum za velkou vymoženost demokracie tato strana nepovažuje a zapojení České republiky do evropských struktur poškozovat nechce.

„Klausovo stanovisko je přímější a odvážnější, byť prezident už nic neriskuje, naopak dává dlouhodobě dohromady společenství izolacionalistů, národovců a soft-nacionalistů,“ doplnil pak Znoje Jelínek. „Jediné, co je na celé kauze zajímavé a prospěšné, je spor české pravice o Evropu, který může pomoci tuzemskou politiku pročistit a možná i částečně restrukturalizovat,“ uzavřel pak Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládní diskusi podle informací ČTK navrhovalo stanovisko, že Česká republika bude při jednání o textu smlouvy usilovat o maximální možné vyjasnění problematických pasáží. „Konečné rozhodnutí o tom, zda se ČR stane signatářem smlouvy, se bude odvíjet od výsledného textu smlouvy při zohlednění nesouhlasného stanoviska prezidenta republiky," napsali diplomaté v materiálu.

Smlouva počítá například s ústavním závazkem každé země, že její celkové státní dluhy nepřekročí šedesát procent HDP a roční schodek rozpočtu nebude vyšší než tři procenta HDP. Signatářské země by také zasílaly Evropské komisi své státní rozpočty ke kontrole ještě předtím, než je schválí národní parlamenty.

Smlouva má začít platit od začátku příštího roku, pro země mimo eurozónu ale až ve chvíli, kdy přijmou euro.