Pomáhat, chránit a nevymáhat

Jan Miessler

Některá policejní ředitelství některé své pohledávky vymahačům. Trochu to připomíná skeč, ve kterém mafie nabízí veliteli vojenské základny ochranu, jinak by se jeho tankům „mohlo něco nepříjemného stát“.

Na policii se můžeme dívat ze dvou protichůdných hledisek: jako na rameno státní moci, která má mít podle politologických definicí monopol na násilí, nebo jako na přátelskou organizaci, která nám v duchu hesla „pomáhat a chránit“ pomáhá v případě dopravních komplikací nebo nás chrání před prohnilými zločinci.

Jak ale napsalo na titulní straně úterní Právo, některá krajská policejní ředitelství prodala některé své pohledávky - často ve stokorunové výši - soukromým vymahačům. Co to znamená?

V první řadě se tu poněkud zesláblá paže státu zbavuje své povinnosti vymáhat zákon. Trochu to připomíná jeden skeč Monty Pythonova létajícího cirkusu, ve kterém mafie nabízí veliteli britské vojenské základny ochranu, protože jinak by se jeho krásným tankům „mohlo něco nepříjemného stát“. Odhlédněme nyní od skutečnosti, že současná česká armáda by takovou ochranu zřejmě potřebovala a asi by to vyšlo i levněji než nové stíhačky a transportéry. Pokud se výkon státní moci privatizuje, jde tu o princip. Vracíme se tím jednou nohou kamsi před osvícenské panovníky osmnáctého století, kteří centralizovanou státní moc prosadili. Řečeno po lopatě: návrat k feudalismu.

V druhé řadě to může skončit mimo jiné situací, kdy policie asistuje exekutorům při vymáhání dluhu, jenž vznikl z původně malé částky, kterou vymahačům předtím sama střelila. „Podpisem smlouvy se kupec mimo jiného zavazuje k tomu, že při dalším vymáhání pohledávek bude postupovat v souladu s právními předpisy, a to způsobem, který není v rozporu s dobrými mravy. To je povinen zajistit i u dalších subjektů, se kterými by případně na vymáhání spolupracoval,“ citovalo sice Právo náměstka plzeňského krajského policejního ředitele Petra Stuchla. Jenomže jak ty dobré mravy u nás ohlídat, že? Obzvlášť když - jak článek rovněž uvádí - vymahači mají povinnost zachovat o získaných informacích mlčenlivost.

A nakonec je tu samozřejmě otázka, jestli tímto způsobem policie pomáhá a chrání skutečně tím nejlepším způsobem. Pokud totiž někomu někdo způsobí škodu ve výši několik set nebo několika tisíc korun a poškozený to jde nahlásit, policajti se mu obvykle vysmějí do obličeje. Sami si ale něco takového samozřejmě líbit nenechají.

No a že kdo neskočí přes plot pro pírko, není dobrá hospodyňka? To bychom nesměli mít všude spoustu vypečených ptáčků, co se často chlubí „odkloněným“ peřím, které ještě nedávno nebylo jejich. Na některý ptáky jsou holt krátký, to už je ale jiná písnička.