Když jsem před několika dny dostal příležitost navštívit v Praze slavnostní zahájení již 5. dnů srbské kultury, přijal jsem a následně si uvědomil, jak dobré to bylo rozhodnutí. Dalo mi hodně důvodů k přemítání právě ve dnech, kdy v Praze rokovala středoevropská V4 se zeměmi západního Balkánu.

Uprostřed úvodních projevů velvyslankyně Srbské republiky, předsedy českého Senátu či bývalého ministra kultury, poslance a herce v jedné osobě o tom, jak dobré by měly být vzájemné vztahy Čechů a Srbů, mi došla zásadní věc. Vzájemný poměr mezi Prahou a Bělehradem bohužel nikdy v moderních dějinách nebyl tak problematický.