Řecký premiér George Papandreou nebude trvat na vypsání referenda o druhé euro-půjčce, jestliže hlavní opoziční strana podpoří vládu v zavádění úsporných opatření, které po Řecku požadují státy eurozóny. Novinářům to řekl osobně ve čtvrtek večer.

„Bude-li opozice ochotna jednat, my jsme připraveni dohodu (o půjčce a opatřeních) schválit a implementovat,“ uvedl Papandreou.

„Jestliže dosáhneme konsensu, nebude referenda potřeba,“ doplnil.

Zástupci hlavní opoziční strany — Nové demokracie — se již nechali slyšet, že se jednání určitě zúčastní. Podle předsedy strany Antonise Samarase je ale předpokladem jakékoliv dohody Papandreouova rezignace. Řecku by přitom prý nejvíce prospěl urychlený vznik přechodné vlády.

„Vyzývám k vytvoření dočasné přechodné vlády se zvláštní pravomocí spravovat zemi do předčasných voleb a předložit celou dohodu o úvěru parlamentu,“ cituje Samarasova slova AFP.

Podle komentáře BBC je nyní situace na řecké politické scéně značně nepřehledná a nezle spolehlivě předpovědět, co se stane. Papandreou čelí jak tlaku od věřitelských států, tak kiritice z části vlastní strany PASOK. Jeho vláda má přitom v pátek podstoupit hlasování o důvěře, přičemž se v parlamentu opírá pouze o nejistou většinu dvou hlasů.

Předchozí vývoj

Řecký premiér slíbil vypsání referenda v pondělním projevu, aniž by dopředu informoval evropské státníky či kolegy ve vlastní straně. Podle tematických komentářů byl zřejmě přesvědčený, že v jasné volbě „buď“ a „nebo“ nakonec většina Řeků vládní politiku podpoří.

Krátce po středeční schůzce s německou kancléřkou Merkelovou a francouzským prezidentem Sarkozym Papandreou oznámil, že se referendum bude konat na počátku prosince. S hlasováním se původně počítalo až v lednu. K uspíšení však došlo poté, co státy eurozóny a MMF, jež Řecku stále vyplácejí podíly z prvního úvěru (110 miliard eur z května 2010), odmítly převést další část sumy, dokud se celá záležitost nevyjasní.

Vládě George Papandreoua dojdou bez dalšího transferu ze zahraničí peníze v polovině prosince.

Pokud by k vypsání plebiscitu přeci jen došlo, zůstává další otázkou, k jakým důsledkům by vedlo případné odmítnutí půjčky. Premiér Papandreou, prezident Sarkozy i kancléřka Merkelová ve středečních komentářích uvedli, že by v takovém případě muselo Řecko ven z eurozóny. Výstup z eurozóny však není dle nyní platných smluv možný, jestliže země současně nevystoupí z celé EU.

Jen málokdo z pozorovatelů si nyní dokáže takovýto scénář představit.

Pomoc, či „pomoc“?

Poskytnutí druhé euro-půjčky bylo řeckému premiérovi přislíbeno na letním euro-summitu v červenci, a to ve výši 109 miliard eur. Na schůzce unijních státníků, jež skončila minulý čtvrtek ráno, byla pak suma půjčky zvýšena na 130 miliard a celé opatření zakomponováno do širšího plánu další pomoci. Ta se krom zmíněného úvěru skládá i z takzvaného hair cutu — odpuštění přibližně poloviny z dluhů, jimiž je Řecko zavázáno soukromým subjektům, zejména bankám. Podle aktuálních propočtů by mělo jít asi o 100 miliard eur (2,4 bilionu korun).

Půjčka i odpuštění jsou ovšem vázány na další úsporná opatření. Více něž 60 procent řecké populace tak „pomoc“ vnímá jako nástroj novodobé kolonizace země a podle průzkumů z konce minulého týdne by ji v referendu odmítla.

Souběžně s jednáním řeckých politiků pokračuje ve francouzském Cannes summit vrcholných představitelů dvaceti předních ekonomik světa, tzv. G20. O situaci a perspektivách Řecka evropští politici debatují i s americkým prezidentem Obamou. Summit má skončit v pátek odpoledne.

Další informace:

Kathimerini Bid for interim government as PM drops referendum

Kathimerini Eurozone exit means EU exit, says Commission

BBC News Greek PM Papandreou 'ready to drop' bailout referendum

AFP Greek PM 'not resigning'