Napětí na Šluknovsku i jinde ve skutečnosti nevyvolávají Romové, ani frustrovaní lidé z většinové části společnosti, kteří proti chování některých Romů (někdy oprávněně) protestují, ale to, co směruje jejich hněv nesprávným směrem. Jenže naše česká specialita velí nediskutovat o příčinách, ale snažit se řešit důsledky. Ba ještě hůře, diskusím na téma Romové versus ostatní dominují ti, kteří onoho vnitřního nepřítele sami vyrábějí. Svědky toho jsme byli na nedávném semináři v Senátu.

Klientelismus produkuje vnitřního nepřítele

Onen hněv a frustraci směrují ti, kteří potřebují „zřetelného, lehce uchopitelného nepřítele“ k odvádění pozornosti od vlastních sobeckých zájmů, respektive od způsobů, jakými je prosazují. O koho jde? Dají se pojmenovat obecně: hochštapleři, kteří si v rámci současného klientelistického, korupčnického sytému, chtějí přijít na své.

Klientelistický systém jde napříč institucemi, tvoří jej (někteří…) politici, státní úředníci, soudci, státní zástupci, policisté — ti všichni a další spjati s podnikatelsko-mafiánským prostředím. Když bylo víceméně jasné, že výraz „demokracie“ nelze pro naše uspořádání používat, pojmenoval jej prezident Václav Havel ve svém rudolfínském projevu výrazem „mafiánský kapitalismus“.

Podnikatelů, vydělávajících poctivě, je, předpokládám, naprostá většina. Klientelismus a korupčnictví jim v jejich podnikání spíše překážejí, například když se nemohou domoci úředních náležitostí jinak než za pomoci úplatků. I jim tedy musí nutně vadit mafiáni a tuneláři, kteří systém udržují v chodu.