Poslanci Věcí veřejných Radim Vysloužil, Michal Babák a Martin Vacek zpracovali pozměňovací návrhy, kterými chtějí upravit připravovanou daňovou reformu. Tu představuje vládní novela zákonů, které souvisejí se zřízením jednoho inkasního místa.

„Je to systémové opatření. Jeho cílem je snížení administrativy a zpřehlednění celého systému. Harmonizuje totiž výběr daně z příjmu s odvody na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedl člen rozpočtového výboru Michal Babák.

Reformní novela podle nejmenší vládní strany nicméně obsahuje několik citlivých bodů, na kterých se tříští koaliční postoje. A Věci veřejné evidentně zůstávají v některých návrzích osamocené.

Týká se to zejména zachování superhrubé mzdy, daňového zvýhodnění při zaměstnávání handicapovaných a toho, kam nově půjdou peníze ze zdaněného hazardu. Spory jsou i kolem zachování nebo zrušení zaměstnaneckých stravenek.

Podle Věcí veřejných by přitom například na zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek státní rozpočet doplatil půl až jednou miliardou korun ročně.

Podle předsedy sociálního výboru Martina Macka je totiž problém v tom, že původně navrhovaná daňová sleva, která měla zrušení stravenek lidem kompenzovat, by se netýkala přibližně třetiny občanů, kteří vydělají méně než přibližně 15 tisíc korun měsíčně, daň z příjmu neplatí a slevu na dani by tedy uplatnit nemohli.

„Varianta daňového bonusu, kterým VV chtěly daňovou slevu nahradit, je sice sociálnější, ale dopadla by na státní rozpočet minimálně částkou půl miliardy korun ročně, a to si v době napjatých veřejných rozpočtů nemůžeme dovolit. Zrušení stravenek by tak nízko příjmovým skupinám nebylo nijak nahrazeno,“ doplnil Vacek.

Zachování superhrubé mzdy

Věci veřejné se pak zasazují i o zachování superhrubé mzdy. Podle vládního návrhu by přitom mělo dojít k jejímu zrušení a zavedení 19 % daně z hrubé mzdy. Předloha také počítá s tím, že finanční zátěž z odvodů na zdravotní pojištění přejde ze zaměstnavatele na zaměstnance.

„Ve finále by tím došlo ke snížení ceny práce, protože tato 2 % na povinné odvody by zaplatili ze své mzdy lidé. Navíc snížení daně z příjmu na 19 % zatíží státní kasu zhruba 20 miliardami korun. Chyběly by na nutné státní výdaje a třeba i valorizace důchodů,“ upozornil Babák. 

A podle místopředsedy hospodářského výboru Radima Vysloužila by na zrušení superhrubé mzdy doplatily opět nízkopříjmové skupiny.

„Lidé se mzdou do 15 tisíc korun neocení navrhované snížení daně z příjmu, protože ji neplatí, zato by na ně dopadla povinnost platit si 2% na povinné pojištění,“ dodal Vysloužil.

Strana pak navrhuje zvýšení korporátní daně o jeden procentní bod ze současných 19 na 20% s tím, že by se tak zvýšily státní příjmy o zhruba 6-7 miliard korun a zaměstnavatelé by tento nárůst akceptovali. „Pokud má dojít ke zvyšování daní, je třeba, aby se týkalo všech, tedy i firem, nejen občanů,“ nepochybuje Babák.

Věci veřejné nakonec trvají i na daňovém zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří dávají práci zdravotně postiženým. Vládní úprava s takovou podporou ale nepočítá.

„Původní dohoda byla taková, že ministerstvo práce a sociálních věcí bude zrušení tohoto daňového zvýhodnění zaměstnavatelů handicapovaných kompenzovat zavedením dotací.  Dosud ale nepředložilo žádný návrh, a dokud to neudělá, chceme tuto sociální intervenci zachovat,“ zdůraznil Martin Vacek.

Zdanění hazardu

Součástí připravované daňové reformy je i zdanění hazardu, přičemž vládní návrh počítá se standardním firemním zdaněním hazardu ve výši 19% a se zavedením nové obratové daně ve výši 20% pro všechny typy hazardu.

„Chceme hazard nejen omezit, ale také z něj dostat do státního rozpočtu aspoň 10 miliard korun. Proto navrhujeme video loterijní terminály a mechanické výherní přístroje, které jsou u nás nejrozšířenějším a také nejnebezpečnějším druhem hazardu, zatížit dalším paušálním poplatkem,“ uvedl další z požadavků nejmenší koaliční strany Radim Vysloužil.

Předseda Věcí veřejných Radek John ostatně již dříve uvedl, že ve státním rozpočtu bude příští rok na daních chybět 19 miliard korun a o rok později dalších 20 miliard. „Věci veřejné byly první, které už před prázdninami upozornily na to, že ve státní kase při snižování deficitu bude chybět v roce 2013 30 miliard a v roce 2014 60 mld. korun,“ uvedl John.

„Jedna z drobných náplastí na tuto hrůzu je zdanění hazardu, chceme, aby bylo od ledna 2012," dodal pak John s tím, že ministr financí podle něj dělá vše proto, aby se zdanění hazardu posunulo nejméně o rok.

„Zásadní je, že jsme navíc připraveni se bavit a podpořit ještě vyšší zdanění hazardu u některých pásem. Není tedy pravdou, že by Věci veřejné chtěly hazard zdanit méně, než navrhoval Miroslav Kalousek Kalousek. Opak je pravdou,“ uvedl pak předseda Věcí veřejných.

„Dovolím si tvrdit, že stabilitu koalice ohrožuje ten, kdo nedodržuje uzavřené koaliční dohody. Z toho rozhodně nelze obvinit TOP 09. Naopak u VV si dovolím konstatovat, že již dva měsíce trvá stav, kdy si žádný den ráno nemůžeme být jisti, zda platí to, co jsme si dohodli minulý den večer," reagoval pak Kalousek.

Vládou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 105 miliard korun, ale při růstu ekonomiky ve výši 2,5 procenta. Růst však zřejmě bude nižší, o další peníze stát podle VV přijde v důsledku opatření daňové reformy.

Předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta spočetl propad do roku 2014 až o sto miliard korun.