„Není to radostné, přicházejí-li k nám přátelé zdaleka?“ pokládá mistr Konfucius řečnickou otázku, kterou po něm Číňané už tisíce let opakují, kdykoliv se u nich doma nachomýtne nějaká ta zahraniční návštěva. Někteří lidskoprávní aktivisté na Slovensku ale zřejmě Konfucia nastudovaného nemají, a tak to podle toho vypadá. Namísto aby se radovali, dělají při akcích s účastí oficiálních představitelů Čínské lidové republiky bordel.

Před dvěma lety to během exkluzivní bratislavské návštěvy čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa zašlo tak daleko, že čínská ochranka musela demonstrantům strhávat štvavé transparenty. A úřad příslušné městské části byl nakonec nucen uchýlit se k nezákonnému rozpuštění mely, která se během protestu strhla mezi aktivisty a přívrženci pekingského režimu.

Jedním z neradostných lidskoprávních aktivistů, zadržených při potyčce slovenskou policií, byli i politik pravicové Občanské konzervativní strany Ondrej Dostál. Stejný Ondrej Dostál, tentokrát už ale coby poslanec, a dokonce předseda parlamentního výboru pro lidská práva, dostal o dva roky později od čínského velvyslanectví pozvánku na oslavy dvaašedesátého výročí vyhlášení lidové Číny.

Chybička se vloudila, Dostál se zase vloudil s pozvánkou na oslavu a pokusil se čínskému velvyslanci předat knihu čínského disidenta Kao Č'-šenga, toho času v čínském vězení.

Velvyslanec ho samozřejmě z oslavy vyhodil.

Úkolu vyvést nevychovaného hosta se chopili příslušníci slovenské vládní ochranky, která má jinak v popisu práce hlídat slovenské ústavní činitele. V tom je ovšem trochu problém: jedna věc je vyvádět vyvádějícího člověka odněkud, kde nemá co dělat, nebo kde dělá, co nemá. Druhá věc je vyvádět předsedu parlamentního výboru pro lidská práva, bojujícího - byť třeba poněkud svérázně, ale nikoliv v rozporu se zákonem - za lidská práva na recepci představitelů režimu, který má, diplomaticky řečeno, momentálně trochu jiné priority.

Podle slovenské sinoložky Maríny Čarnogurské, citované deníkem SME, musel velvyslance nechtěný dárek velmi urazit. Přijít na návštěvu, na kterou je člověk pozván, a donést si s sebou materiály namířené proti hostiteli podle ní Číňané vnímají jako mimořádnou neslušnost. Lidská práva by proto měli politici řešit jinde, na recepcích stejně ničeho nedosáhnou.

Jiný kraj, jiný mrav, řeklo by se. Na Slovensku si pořád ještě někteří myslí, že zavírat disidenty do vězení je horší, než někomu zkazit večírek. Jak ale vyplývá z promptního zásahu ochranky, slovenská demokracie již začíná získávat čínské charakteristiky. Slovenská policie na pokyn čínského velvyslance bez cavyků zamete s každým, kdo by chtěl s lidskými právy opruzovat, i kdyby to byl třeba poslanec.

Co kdyby to byl třeba prezident?

Jenomže slovenský prezident má podobně jako čínský velvyslanec naštěstí také jiné priority. Možná četl Konfucia: host do domu, bůh do domu, i kdyby to třeba byl vědecký ateista. A hlavně, jak také říká mistr Konfucius, je třeba respektovat autority.

Než se ale Slovensku začneme posmívat, že východ je rudý a kdesi cosi, není na škodu si připomenout, že vedoucí úloha policie funguje i u nás. A ani k tomu nejsou zapotřebí čínští velvyslanci. Podle čerstvého rozhodnutí Nejvyššího správního soudu totiž musíte poslechnout české policisty za jakýchkoliv okolností a případnou stížnost si nechat na později.

„Neuposlechnutí výzvy policisty jen podle subjektivní úvahy o tom, že se jedná o výzvu nesprávnou, představuje nikoli bezvýznamné ohrožení jednoho z pravidel fungování demokratické společnosti,“ citoval server Novinky.cz zvodnění rozsudku v případu aktivistky za práva zvířat, která v Brně na Zelňáku zacláněla s transparentem uprostřed jarmarku, policista jí nařídil přesunout se ke kašně a ona neposlechla.

Ani sebelepší subjektivní důvody tak už ani u nás žádné otravné aktivisty neochrání. Policisté s nimi zametou. A pak se jim možná omluví. A pak s nimi znovu zametou. A pak se zase omluví. Ostatně, kdo rozumí demokracii lépe než právě policisté?

K demokracii s čínskými charakteristikami to u nás zkrátka také směřuje, i když to ještě bude dlouhý pochod. Jak ale uvádí druhý čínský klasik, mistr Lao-c': „I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem.“