Spor o Bátoru je pokračováním boje o hegemonii na pravici
Vratislav DostálPetr Nečas po dnech váhavého mlčení vstoupil do sporu o Bátoru, jehož výsledek leccos napoví o postupné proměně sil na pravici. O přízeň voličů se tu budou napříště ucházet minimálně tři subjekty a pozice donedávna hegemonické ODS je mimořádně složitá.
Premiér Petr Nečas ve středu ostře zkritizoval TOP 09 za neúčast jejich ministrů na jednání vlády. „Nemohu se v úvodu svého vystoupení nedotknout aktuálních záležitostí, které se týkají chodu vlády... Jediným řádně omluveným členem TOP 09 je pan ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který čerpá řádnou dovolenou. Absenci ostatních beru jako neomluvenou, ale co je důležitější, jako neomluvitelnou," řekl Nečas po středečním jednání vlády.
Po dnech váhavého mlčení tak premiér otevřeně vstoupil do sporu mezi pravicovými subjekty, za nímž sice mediálně stojí angažmá předsedy ultrakonzervativní iniciativy D.O.S.T. Ladislava Bátory v resortu školství, avšak fakticky jde o pokračování rekonfigurace politického terénu napravo od politického středu, jež započalo nejpozději loňským výsledkem voleb do Poslanecké sněmovny.
To, že je předseda občanských demokratů Petr Nečas slabým premiérem, je mezi experty takřka všeobecné přijímáno stejně jako fakt, že klíčovou postavou a zdaleka nejodvážnějším stratégem na české pravici je již několik let místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.
Vedle osobnostních dispozic obou politiků má tato konstelace i systémové příčiny. Tou hlavní je pak loňský volební výsledek do Poslanecké sněmovny. Občanští demokraté tehdy ztratili ze všech stran vůbec nejvíc hlasů: oproti volbám v roce 2006 je volilo o 834 683 voličů méně, což pro ně znamenalo ztrátu 28 mandátů. Naopak pro TOP 09 skončily volby nesporným úspěchem, když je volilo 873 833 voličů, což pro ně znamenalo zisk 16,70 % hlasů.
Jinak řečeno, ODS byla doposud hegemonem pravé části české stranické soustavy. Všechny volební výsledky až do loňského roku občanským demokratům přisuzovaly roli jednoho ze dvou hlavních pólů stranického systému, kolem něhož obíhaly vždy jedna až dvě další malé pravostředové formace.
A Miroslav Kalousek, stejně jako Petr Nečas, nepochybně dobře vědí, že právě loňský volební výsledek může být — a také nejspíš bude — začátkem nového rozložení sil v pravé části stranické soustavy.
Nejde o Bátoru a prorůstání extremismu do státní správy
Poslední díl v podstatě permanentní vládní krize je tak třeba číst jako pokračování procesu započatého loňskými sněmovními volbami. Přesto současná situace v Nečasově koalici vzbuzuje nejednu otázku. Proč politici TOP 09 vystoupili s ostrou kritikou Ladislava Bátory a opustili minulý týden ve středu jednání vlády kvůli tomu, že jej ministr školství Josef Dobeš nechce propustit ze svého úřadu, až nyní?
Vždyť Bátoru Dobeš angažoval již před několika měsíci, což se mimochodem neobešlo bez kritických hlasů angažované veřejnosti i mnohých politiků. Podle Kalouska sice TOP 09 premiéra i ministra školství dlouhodobě upozorňovala na neudržitelnost situace, avšak to neznamená, že Kalousek nynějším vyhrocením sporu nesleduje podstatnější cíle.