Premiér Petr Nečas ve středu ostře zkritizoval TOP 09 za neúčast jejich ministrů na jednání vlády. „Nemohu se v úvodu svého vystoupení nedotknout aktuálních záležitostí, které se týkají chodu vlády... Jediným řádně omluveným členem TOP 09 je pan ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který čerpá řádnou dovolenou. Absenci ostatních beru jako neomluvenou, ale co je důležitější, jako neomluvitelnou," řekl Nečas po středečním jednání vlády.

Po dnech váhavého mlčení tak premiér otevřeně vstoupil do sporu mezi pravicovými subjekty, za nímž sice mediálně stojí angažmá předsedy ultrakonzervativní iniciativy D.O.S.T. Ladislava Bátory v resortu školství, avšak fakticky jde o pokračování rekonfigurace politického terénu napravo od politického středu, jež započalo nejpozději loňským výsledkem voleb do Poslanecké sněmovny.

To, že je předseda občanských demokratů Petr Nečas slabým premiérem, je mezi experty takřka všeobecné přijímáno stejně jako fakt, že klíčovou postavou a zdaleka nejodvážnějším stratégem na české pravici je již několik let místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.

Vedle osobnostních dispozic obou politiků má tato konstelace i systémové příčiny. Tou hlavní je pak loňský volební výsledek do Poslanecké sněmovny. Občanští demokraté tehdy ztratili ze všech stran vůbec nejvíc hlasů: oproti volbám v roce 2006 je volilo o 834 683 voličů méně, což pro ně znamenalo ztrátu 28 mandátů. Naopak pro TOP 09 skončily volby nesporným úspěchem, když je volilo 873 833 voličů, což pro ně znamenalo zisk 16,70 % hlasů.

Jinak řečeno, ODS byla doposud hegemonem pravé části české stranické soustavy. Všechny volební výsledky až do loňského roku občanským demokratům přisuzovaly roli jednoho ze dvou hlavních pólů stranického systému, kolem něhož obíhaly vždy jedna až dvě další malé pravostředové formace.

A Miroslav Kalousek, stejně jako Petr Nečas, nepochybně dobře vědí, že právě loňský volební výsledek může být — a také nejspíš bude — začátkem nového rozložení sil v pravé části stranické soustavy.

Nejde o Bátoru a prorůstání extremismu do státní správy

Poslední díl v podstatě permanentní vládní krize je tak třeba číst jako pokračování procesu započatého loňskými sněmovními volbami. Přesto současná situace v Nečasově koalici vzbuzuje nejednu otázku. Proč politici TOP 09 vystoupili s ostrou kritikou Ladislava Bátory a opustili minulý týden ve středu jednání vlády kvůli tomu, že jej ministr školství Josef Dobeš nechce propustit ze svého úřadu, až nyní?

Vždyť Bátoru Dobeš angažoval již před několika měsíci, což se mimochodem neobešlo bez kritických hlasů angažované veřejnosti i mnohých politiků. Podle Kalouska sice TOP 09 premiéra i ministra školství dlouhodobě upozorňovala na neudržitelnost situace, avšak to neznamená, že Kalousek nynějším vyhrocením sporu nesleduje podstatnější cíle.

Jde Kalouskovi o možnost vyvolat předčasné volby? Či se tu hraje o pozici Nečase v ODS, potažmo ve vládě? Anebo se Kalousek a jeho TOP 09 pouští skrze Bátoru do sporu s prezidentem Klausem?

Buď jak buď, již nejednou politickou krizí ověřená hypotéza, že v osobě Petra Nečase má česká politika mimořádně slabého předsedu vlády, byla jeho přespříliš dlouhým váháním zaujmout ve sporu o Bátoru jednoznačnou pozici opět potvrzena. Může za tím tentoktát být třebas Klausovo „krytí" Bátory na ministerstvu školství, jakož i mnohé další faktory způsobující jeho slabou pozici ve vládě i v ODS.

A ani to, že jej středeční absence ministrů TOP 09 na jednání vlády přece jen — chce se říct konečně — přiměla k ostré kritice Miroslava Kalouska, respektive TOP 09, na Nečasově slabosti nic nemění.

Nečas chce dle svých slov neúčast ministrů za TOP 09 na jednání vlády rozhodně řešit. Jak, ale nebude zástupcům TOP 09 vzkazovat přes média. Vyříká si to s nimi osobně, řekl předseda vlády novinářům. Co tedy prakticky ve vztahu k TOP 09 podnikne a zda jej to posílí či oslabí, napoví teprve události příštích dnů.

Podle většiny expertů je v každém případě za současným sporem koaličních stran víc, než jen působení jednoho úředníka v resortu školství, byť úředníka s extremistickými názory. „Něco většího je jistě ve hře,“ myslí si politolog Milan Znoj.

Podle něj si stačí povšimnout jen toho, jak Miroslav Kalousek mění svůj image, na němž si tak zakládal. „Dosud se stylizoval do podoby věcného politika, který nedá na řeči a hlídá finance. Nyní si osvojil čistě ideologický slovník a bojuje proti údajnému ,fašounovi´,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

A komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov má za to, že jsme již svědky dělostřelecké přípravy před válkou o nové rozdělení mocenského koláče na pravici.

Jde o budoucí rozložení sil na pravici

„Základním bodem, z něhož dva účastníci dění — jedna politická partaj, TOP 09, a jedna politická parta, Hrad plus VV — v této válce vycházejí, je nástup časů, kdy neradikální politika přestane táhnout. Proto se připravují příslušné palebné pozice,“ napsal Mitrofanov pro středeční Právo.

„Nejspíše se jedná o to, kdo bude dominantním subjektem na pravici, zda ODS či TOP09,“ doplňuje Mitrofanova Znoj a dodává, „že premiér Petr Nečas je v daný moment tak trochu v kleštích, neboť nemůže ostře vystoupit proti Bátorovi, který je vyslancem Hradu — a toto spojenectví je pro Petra Nečase stále důležité —, avšak současně nemůže rázně zasáhnout ani proti ministrům z TOP 09. V tom případě by totiž hrozily předčasné volby,“ vysvětluje Znoj.

TOP 09 se navíc evidentně vyhrocením celého sporu snaží maximálně oslabit Věci veřejné. Ostatně pokud by celá situace vedla až k rozpadu vlády a předčasným volbám, nejmenší vládní strana — jejíž preference jsou už teď mizivé — by jen těžko před veřejností obhajovala svou neústupnost v obhajobě člověka, jenž prokazatelně hlásá extremistické názory. A naopak TOP 09 by těžila ze své údajné zásadovosti. Z této perspektivy nazřeno je právě chování Věcí veřejných nejpodivnější.

Proč ale tedy nejmenší vládní strana a její ministr školství Josef Dobeš vlastně tak lpí na svém úředníku Ladislavu Bátorovi, který nejen se školstvím, ale ani s Věcmi veřejnými neměl nikdy nic společného? „Jediné vysvětlení, které mne napadá, je to, že Věci veřejné v celém sporu spolupracují s Hradem. Což lze také považovat za příspěvek VV k boji o to, kdo bude dominovat na pravici,“ uvedl Milan Znoj pro Deník Referendum.

Boj o dominanci na pravici se tak podle něj zjevně týká i prezidenta Václava Klause a jeho budoucích politických aspirací. „Ladislav Bátora totiž evidentně vypouští do veřejnosti pokusné balónky na témata drahá Václavu Klausovi. V třenicích o Bátoru je tak v sázce i případný budoucí politický profil Václava Klause, který se nepochybně znovu pustí do stranické politiky, až nebude prezidentem,“ nepochybuje Znoj.

Politolog Lukáš Jelínek pak dodává, že za jednáním TOP 09 je také jejich snaha výrazně se odlišit i od občanských demokratů. „Ať už volby budou v řádném termínu, nebo předčasné, TOP 09 by se ráda prezentovala jako zásadová pravice opírající se o nezpochybnitelné hodnoty. Odtud plyne její okázalý odpor k Bátorovi a jím reprezentovaným extremistickým kruhům,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

Podle Jelínka si navíc TOP 09 možná uvědomuje, že udržení koalice s Věcmi veřejnými není vůbec jisté, neboť se jedná o nevyzpytatelnou stranu.

„A pokud by ruka spravedlnosti dosáhla na Víta Bártu, byl by problém obhájit pokračování koalice. Přestože by pravice volby nejspíš prohrála, není nevýznamné, kdo bude lídrem opozice. TOP 09 — a Kalousek obzvlášť — chce od ODS převzít žezlo, což by později už nemuselo vyjít,“ uvažuje Jelínek.

A Alexandr Mitrofanov nepochybuje, že zkrátka započal proces, na jehož konci si pravicové voliče rozdělí dvě politické strany jako nyní, avšak v jiném složení. „Už to nebude ODS jako hegemon a TOP 09 jako nadějný dorostenec. Karty se mají zamíchat,“ napsal komentátor Práva.

„Ty jedince, kteří mají násobně více peněz než průměrný občan, nepostrádají lehké či značné pohrdání nemajetnými a jsou schopni pro ty chudé vymýšlet sociální karty a důchodcovské bankomaty, podchytí TOP 09. Bude zdůrazňovat, že je tvrdá, ale slušná,“ myslí si Mitrofanov.

Přitom se bude podle něj Kalouskova strana ostře distancovat od jiných pravicových radikálů, které již dnes ztělesňuje Ladislav Bátora, Petr Hájek, Ladislav Jakl, ale především Václav Klaus.

„Až se zorganizují do politické strany, bude naoko pokračovat lítý boj uvnitř pravice. Jedni budou druhým vyčítat fašounství, ti jim zas vmetou do tváře pravdu a lásku,“ předpovídá Mitrofanov, podle kterého ale tyto spory mezi pravicovými subjekty nebudou překážkou pro jejich společné vládnutí.

Co by taková konstelace znamenala pro ODS je nabíledni. Nečasova strana je v ohrožení a potřebuje se reformovat, avšak situace vládní strany ji k tomu skýtá minimální příležitost a předčasné volby by pro ni nemusely dopadnout nejlépe.

Jak za takové konstelace možné ztrátě hegemonického postavení na pravici čelit, v ODS dle všeho nevědí. Faktem ale je, že jejich situace zůstává nadmíru složitá. A nic na tom pravděpodobně nezmění středeční kritika ministrů TOP 09 z úst jejich předsedy.