O politickém brebentění a mlčení

Miroslav Patrik

Mediálně-politický prostor se neustále zabývá někdy skutečně skandálními výroky Václava Klause a dalších, podstatné události zůstávají neprodiskutované.

Zdá se, že mediálně-politický prostor je stále při chuti stereotypně se zabývat výroky některých politických mrtvol, například Hradní partičky, jejíž konec se blíží. Stačí si také přečíst Zelené perly hradního pána a vidíme, jak se myšlenkové rozmělňuje. Ovšem některé zásadní události jakoby stále zůstávaly stranou, ve skrytu tajemného vládnutí většiny.

Na charakteristiku posledního období se tak zřejmě hodí použít dvě česká přísloví: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Co oči nevidí, to srdce nebolí.

Například v Senátu 4. srpna 2011 při diskusi k petici za zachování kamzíka horského v Jeseníkách jeden známý a prostořeký pravicový senátor uvedl: „My jsme ekoteroristům dali oficiální moc a oni ji samozřejmě využívají a výsledkem projednávání těchto petic by bylo jim zase tuto moc vzít.“

A v diskusi k petici za zachování „zelené“ Šumavy zase s lehkostí jelena lesního prohodil: „První, co bychom měli udělat, začít boj s ekoterorismem. To začíná tím, že jim ustřihneme přívod peněz... Nepleťme si ekoteroristy s ochránci přírody. Ochránci přírody jsme všichni — co Čech, to zahrádkář.“

×