Pravidelně touto dobou píšu o mezidruhové přehlídce amatérského divadla Jiráskův Hronov, nemohu vynechat ani tu letošní, od založení v roce v roce 1930 už 81.

Jezdím na Hronov, abych sledovala, jak lidé, kteří nejsou zatíženi provozními nároky profesionálů, reflektují ve svém divadelním tvoření společnost a vůbec svět. Čím jsou posedlí, co je baví, ale třeba i na čem lpějí, čeho se nechtějí vzdát. A také pochopitelně sleduji klišé a předsudky a zaběhnuté stereotypy.