Jejich zablokované stereotypy stále otravují
Miroslav PatrikJeště asi hodně času uplyne, než se přestane užívat absurdní sousloví „ekologové blokují“ a novináři, politici i celá společnost pochopí, že někteří odvážní občané prostě požadují důsledné dodržování zákonů a současně se brání jejich porušování.
Zdá se, že mezi nejodpudivější české profese, kromě politika, patří ekolog. Přitom je to odborník na zkoumání vztahů mezi organismy navzájem a jejich prostředím, v nichž žijí. Prostě tvrdá exaktní věda, na rozdíl od politika, kterým může být každý, kdo je v pravý čas a na pravém místě jen velmi přesvědčivý a nejlépe s přiměřenou kapkou emocí.
Skoro marné je pak říkat, že člověk, který chrání přírodu, je spíše milovník přírody, a že aktivní obránce životního prostředí rostlin a živočichů, včetně lidí, je buď občan či občanský nebo ekologický aktivista.
Jeho „typické znaky“ nám nedávno vyjevil starosta Modravy na Šumavě Antonína Schuberta, který si myslí, že ekologický aktivista je zarostlý, umolousaný a má dredy.
A senátor Přemysl Sobotka z ODS jde ještě dále, když prohlásil: „Jsem velmi znepokojen postojem aktivistů na Šumavě. Neúcta k zákonům, stanovisku soudu a neuznávání mezinárodní smlouvy, protiprávní chování, kdy se aktivisté pohybují v první zóně národního parku mimo vyznačené cesty, signalizují, že extremistické postoje jsou základem jejich chování.“
Ovšem tyto výlevy nejsou ničím novým. Stačí se podívat do výsledků ankety Zelená perla 1996 a uvidíme, že na devátém místě se umístil novinář a ekolog Ivan Brezina, jemuž v týdeníku Reflex dne 18. 7. 1996 vyšel článek „Ekoteroristé“, v němž tehdy napsal: „Správný ekologický aktivista je skromný, nejezdí autem, nepoužívá intimsprej, nejí maso, chodí oblečen do režné haleny z přírodních materiálů, svítí loučí, nemyje se a recykluje toaletní papír...“
Nyní máme dvacet let po období, kdy obdobné spílání vůči chartistům a nezávislým iniciativám trousili komunisté. Nicméně i v době sebezahlcování informací IT všeho druhu se tak mnozí z nás stále dopouštějí myšlenkového stereotypu.
A tak ekoložka či ekolog prý svými zcestně-pavědeckými názory údajně brání ekonomickému rozvoji společnosti, vytvářejí nezaměstnanost či šíří poplašné zprávy o stavu planety. Hlavně se prý neustále zviditelňují nesmyslnými blokádami.
Jednou jsou to třeba Děti Země s kritikou výstavby dálnice D8 přes chráněné území Českého středohoří, jindy zase Hnutí DUHA proti nesmyslnému kácení stromů v chráněném území Šumavy. Přitom v obou případech jde o osoby a jejich sdružení, kterým jen není lhostejný současný a ani budoucí stav přírody. A hlavně jim vadí lhostejné porušování zákonů na její ochranu.
Ještě asi hodně času uplyne, než český lidový a politický mainstream přestane užívat absurdní sousloví „ekologové blokují“, a pochopí, že někteří odvážní občané prostě požadují důsledné dodržování zákonů a současně se brání jejich porušování. Zvláště, když si je společnost sama demokraticky schválila