Pouze ekvivalent 1,1 procenta HDP by mělo od příštího roku dostávat slovenské ministerstvo obrany na své výdaje, tedy i na vydržování celého vojska. Rozhodla o tom vláda Ivety Radičové, s přihlédnutím k nové bezpečnostní strategii a konzultaci s Bezpečnostní radou SR již minulý týden.

V praxi to podle posledního vyjádření slovenského ministra obrany Ľubomíra Galka znamená propouštění civilních zaměstnanců, rušení přidružených aktivit (například folklórního souboru Jánošík), ale i některých čistě vojenských složek. Tankové vojsko by přitom mělo být rozpuštěno úplně.

„V našich podmienkach je z hľadiska budúcich hrozieb nevyužiteľné,“ řekl Galko v úterý novinářům.

Tanků se Slovensko zbavuje již delší dobu, většinou prodejem do afrických zemi. Po posledním prodeji 39 kusů loni na podzim zůstalo v zemi už jenom 30 strojů, a to modernizovaných T-72. 28 z nich je běžného typu T-72M1, dva jsou velitelské. O jejich obsluhu se dnes stará asi sto lidí.

Podle Galka budou tanky nabídnuty ve veřejné aukci. Koupit je může jakákoliv právnická osoba, která má povolení obchodovat s vojenským materiálem.

Galko nicméně připouští, že nyní nabídka na trhu s těmito zbraněmi výrazně převyšuje poptávku — tanků se totiž zbavuje většina států střední a východní Evropy, včetně České republiky. Ta si po posledních armádních reformách ponechala jediný tankový prapor, a to v Přáslavicích.

Slovenský ministr obrany přesto slibuje, že se při prodeji pokusí získat maximální možnou cenu.

Armáda československá?

Ne každý však krok, k němuž se vláda Ivety Radičové odhodlala, schvaluje. Slovenská opozice, jíž od loňských voleb reprezentuje především strana SMER — sociálná demokracia, je v zásadě pro. Galkův předchůdce Jaroslav Baška se ale v reakcích na příslušné rozhodnutí pozastavuje nad tím, že k němu vláda potřebovala zvláštní koncepční materiál, tzv. Strategické hodnotenie obrany. Jeho zpracování bylo poměrně nákladné, a přitom se — podle Bašky — téměř neliší od podobného materiálu Model 2020, který si nechala zhotovit ještě vláda Roberta Fica.

S důslednější kritikou pak k rozhodnutí slovenské vlády přistupuje NATO, jemuž se země při přistoupení zavázala, že bude dávat na obranu ekvivalent dvou procent HDP.

Podle premiérky Radičové chce Slovensko závazkům dostát, velikost jeho armády prý ale v současnosti neodpovídá významu země. V armádě Slovenské republiky dnes slouží 13 400 vojáků a 3 000 civilních zaměstnanců. Radičová přitom připomíná, že u obdobně velkých zemí je - například - počet civilních pracovníku v průměru pětkrát až šestkrát nižší.

Na tematickém jednání o budoucnosti slovenské armády se vláda rozhodovala mezi třemi koncepcemi. Podle Hospodárských novin si vybrala tu nejméně nákladnou, která však zároveň umožňuje zachovat akceschopné stíhací letectvo. Uvažuje se prý ale doposud i o koncepci alternativní — úspoře znovusloučením české a slovenské armády. O této možnosti má jednat kabinet Ivety Radičové na společném zasedání s vládou Petra Nečase, které je plánováno na 27. října.

Další informace:

SITA Tankové vojsko skončí na Silvestra. Tanky predajú

SME Baška: Galko prebral naše rušenie tankov

Hospodárské noviny J. Baška: Rušenie tankov sme pripravovali aj my, Galko to len prebral