Cenu Quadriga, udělovanou 3. října v den sjednocení Německa, měl letos obdržet ruský premiér Vladimir Putin. Ten však v osmdesátých letech působil v bývalé NDR jako špion ruské tajné služby KGB. Proti jeho nominaci se ohradilo několik laureátů této ceny, mezi nimi i exprezident Václav Havel a ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek. S výběrem Putina nesouhlasil ani spolupředseda německých Zelených Cem Özdemir - na protest dokonce odstoupil z rady nadace, která cenu uděluje. Nebyl by to však redaktor Martin Weiss, aby logickým veletočem neobrátil celou kauzu právě proti Zeleným: „Náhlý odklon od jádra, jehož jsou Zelení hnací silou, má podle nich vést k revolučnímu historickému skoku k obnovitelným zdrojům energie. Vede ale hlavně k příklonu k ruskému plynu. Zelená revoluce a klanění se Putinovi spolu jdou ruku v ruce.“ Není to ale přece jen o poznání složitější? Václava Klause bychom určitě nepodezírali ze sympatií k alternativním zdrojům, pro kritiky využití energie z jádra má jen posměšky, a přesto jsou jeho vztahy s Moskvou nadstandardní. (Poznámka: V sobotu odpoledne oznámila agentura DPA, že vzhledem k vlně kritiky lcena Quadriga letos nebude udělena.)