Za základní potřeby je třeba se rvát

Jan Vaňo

Představa, že se ministr financí stará tak nějak o všechno a že obecně ekonomická oblast je nadřazená veškerému ostatnímu společenskému životu je vlastní nové době, souvisí se sekularizací evropského života, k níž došlo po francouzské revoluci.

Je těžké se vcítit do pocitů dvou soudců, JUDr. Dagmary Stamidisové a JUDr. Martina Velehracha, když v pátek rekordním tempem rozhodovali o návrzích ministerstva financí na předběžné opatření. Snažili se tak, že nakonec dokonce spletli datum. Při stresu způsobeném spěchem ale člověk nedělá chyby náhodně, často se také na povrch dostávají různé pocity a koncepce, které jsou teprve ve stadiu zrodu, jsou ještě nejasné a nebo již existují, ale nebyly ještě zcela formulovány. Odůvodnění, jež psal JUDR. Martin Velehrach, obsahuje větu „Žalobce dovozoval, že je organizační složkou státu, v jehož kompetenci je dle § 4 zákona č. 2/1969 Sb. správa státního rozpočtu a daní, že je tedy aktivně legitimovaný subjekt“. Soudkyně Stamidiosová se s otázkou aktivní legitimace vypořádává takto: „Aktivní legitimace navrhovatele je dána kompetencí příslušné organizační složky, neboť stávka směřuje proti jím navrhovaným legislativním změnám a má dopad do sféry jím řízené, tj. zejména do státního rozpočtu a výběru daní. Navrhovatel dále tvrdí, že chrání i zájmy dalších subjektů, k ochraně jejichž zájmů je nadán již z postavení České republiky samotné.“

Představa, že se ministr financí stará tak nějak o všechno a že obecně ekonomická oblast je nadřazená veškerému ostatnímu společenskému životu je vlastní nové době, souvisí se sekularizací evropského života, k níž došlo po francouzské revoluci. Před touto událostí by patrně byl v představách duchovněji cítících hodnostářů než jsou tito dva právníci aktivně legitimován ministr kultury, který má ve své agendě i církve a náboženské společnosti. Vždyť k Bohu, ne k ekonomům, se tehdy lidé modlili. A není také náhoda, že i tehdy byly v popředí základní potřeby lidské bytosti — chléb náš vezdejší dejž nám dnes. Úspěšnost byla podobná, někdy se božstvo slitovalo jindy ne, tak jako i dnes ekonomická božstva, jejichž moderními veleknězi jsou ekonomové (ať už obdaření diplomem nebo na ekonoma pasované jen tiskem a funkcí).

Ale odboráři vědí, že účinnější než modlitba je se o tu skývu chleba jít poprat. A k tomu jim popřejme úspěch a podle svých možností také pomozme.