omlouvám se za nepříjemnost,ale mám trochu obavu, že článek hýří v jiné rovině přesně tím, k čemu se vyjadřuje. Souhlasím s paní Alenou, že lidé podepisují kde co, aniž by se sami sebe ptali, jestli to dělají z přesvědčení a jestli mají dostatek informací, což skutečně nevede k posílení osobní odpovědnosti, které bychom tak zoufale potřebovali. Ale již z minulosti známe, jak vypadá usazující se totalita a zvůle mocných: narůstá bordel, který začne po určité době prosakovat v drobných detailech všude, kam se člověk podívá ( zřejmě daný tím, jak se odpovědná místa věnují všemu jinému jen ne svému úkolu), zdá se mi dost pochopitelné, že lidé tento zmatek začnou úzkostlivě sledovat, neboť za ním tuší obecnější pravdu o situaci, jejíž skrytější podoby zatím nedokáží plně identifikovat. Netvrdím, že je to řešení šťastné, ale připadá mi přinejmenším pochopitelné. Nemohu si pomoci, ale mám trochu dojem, že se autorka nechala v tomto článku chytit do jiné oblíbené pasti české překritičtělosti - a tou je určitý moralismus, s kterým jsou lidé zvyklí soudit své spoluobčany a jejich postoj bagatelizovat. O Státní Opeře mnoho nevím, ale státními maturitami trávím od počátku roku týdny, ba měsíce času - a tak bych si dovolila s Vámi v lecčem nesouhlasit. Nepopírám, že studenti svou petici nezformulovali zrovna nejšťastněji, ale zdá se mi, že stojíme před otázkou, jestli to, co jim vytýkáme, je špatná formulace - tedy nedostatečná proúřadovanost - anebo fakt, že se sebou odmítají nechat zacházet tak, jak je s nimi zacházeno - tzn. tak, že se s nimi nikdo nebaví, do poslední chvíle nevěděli, co se s nimi bude dít, pak se na ně doslova a do písmene vrhne mediální kampaň o tom, jak jsou neschopní, líní atd.) a to vše zdárně ukončeno neuvěřitelně zbytnělým čiře byrokratickým nic, o čemž jsem tu psala už nejméně čtyři články, takže se mi to nechce opakovat. Aby se jim lépe usínalo, tak to vše doprovozeno tím, že se nikdy nedozví v čem případně udělali chybu, která jim může značně pošramotit další kariéru. Chybami v testech se na netu zabývalo mnoho odborníků, takže by, paní Zemančíková , možná bylo víc na místě, kdybyste vyjádřila své protiargumenty proti těmto konkrétním kritikám namísto bagatelizace a smáznutí bez argumentů.

asi jsem měla svůj text napsat přehledněji. Neměla jsem pocit, že by se se studenty o maturitě nikdo nebavil - moje dcera dělala jakési předběžné testy na svém gymnáziu už v roce 2008, možná o rok dříve, a modelové ukázky otázek vycházejí v novinách přinejmenším tři roky.Ty testy mě zajímají, sledovala jsem je pečlive. Už proto, že moje starší děti, které maturovaly v 9O. letech, měly maturitu zmatenou, výuku postiženou odchodem kantorů do soukromé sféry, požadavky nesjednocené a dost závislé na založení ředitele školy ( což v případě okresního města, kde je jenom jedno gymnázium, je dost problém). Beru to tak, že státní maturitu je třeba dotáhnout, protože pakliže se zruší, vznikne zase prostor pro korupci a neoprávněné kšefty všelijakých agentur.
Jiná věc je sama důstojnost maturity jako takové. A ta je čím dál menší, přímo úměrně tomu, jak malý význam maturita na střední škole znamená jakožto kvalifikace. Vždyť už je to jenom taková postupová zkouška, skoro každý maturant jde dnes dál na vyšší odbornou nebo vysokou, alespoň bakalářskou, školu. Dokonce v řemeslech a živnostech by bylo docela rozumné míso vyučení s maturitou nabízet vyučení po maturitě.
Já rozhodně nepodceňuji obavy veřejnosti z manipulace ani frustraci z toho, že se ti, kdo nám vládnou, nebaví s těmi, kdo je koneckonců platí. Ale státní maturity tahle vláda nevymyslela ani de facto nepřipravila (kromě poslední fáze), tak se spíš bojím, aby za hlukovou clonou sporu o státní maturitu nezavřela školy v odlehlých oblastech zapadlých regionů, například. Prostě mi zrovna státní maturity nepřipadají jako největší průšvih současné politiky.
A pokud jde o tu Státní operu - tam se mi zase zdá, že se musíme rozhodnout, jestli chceme v Praze operu dobrou, nebo opery dvě. Já vím, že jde do značné míry o pracovní místa, ale to přece v umění nemůže být hlavní kritérium.
Myslím, že jako společnost jsme ve slepé uličce, z níž nás nevyvedou nové volby. Je to mnohem vážnější a je třeba uvažovat jinak, vzít věci za jiný konec, a ne se točit na kolotoči vládnoucí dikce a ideologie.

Možná máte pravdu.
Zvládnutí mateřského jazyka mají studenti dokázat tím, že z tabulky hokejových zápasů sestaví pořadí mužstev, či musí rozhodnout o tom, zda godetový volán na hrudi náhodou nepatří k zimnímu kabátu, nebo se musí vážně zamýšlet nad významem výchozího textu k úlohám 21-22 (snadnější verze), který jako by vyšel z pera vězeňského psychologa ...
Takové úlohy ale "přece dělali lidé, kteří chtěli, aby maturita měla smysl, ne naopak" !

přiznám se, že se mi to zdá celé nějak podivně zmatečné. Jednak bych se připojila k paní Marvalové, že ty testy dělají lidé, kteří naopak předpokládají, že maturitě tím vrátí vážnost ( a nedělají kolem toho malý humbuk), takže najednou se ustavit na tom, že je to vlastně bezvýznamná postupová zkouška je trochu mimo kontext. Jednak se mýlíte, že většina studentů postupuje dále.- například já učím na technické škole a odtud jich na vysokou nejde zdaleka ani polovina, podstatná část jdou do provozu jako technici. V podstatě si také myslím, že by bylo dobré projekt dovést do zdárného konce, ale rozhodně ne tímto způsobem, prostor pro korupci a kšefty už samozřejmě vznikl, neboť je nový způsob zkoušení, na který ale neexistují učebnice, metodiky ani přípravy, takže agentury, které je mají, jsou jedinou možností těch, kdo se zkoušky obávají ( ono zkuste ostatně v učebnicích literatury najít problematiku již zmíněného volánu). že problém maturit není nový stejně jako neutěšený stav českého školství s tím také souhlasím, ale nejsem si jistá, jestli z toho jako nejlepší volba vychází se na to teda vykašlat . Testy tak, jak byly předloženy, nejsou testy znalostí a vzdělání, ale testy tzv. funkční gramotnosti ( což je něco, co nepochybně v Čechách klesá téměř stejně rychle jako kvalita vzdělání), což by podpořilo váš názor, že by - už tomu tedy nebudeme říkat maturita - ona zkouška předcházela jakémukoliv vzdělávání ( tedy i učilištím), ale mám obavu, že to by narazilo na jiný problém- chtít na žácích, kteří odcházejí na učiliště, aby absolvovali několik let vzdělávání, které s jejich zaměstnáním nesouvisí, aby udělali jakýsi test z lidství a pak se teprve vyučili, by bylo pro mnoho rodin, ze kterých často tito žáci pocházejí, i finančně velmi náročné. Nebo by se to muselo udělat hned po základní škole, to zas ale už jsme od maturit dost daleko a co s nimi? že vám maturity nepřipadají jako problém nejdůležitější chápu, na druhou stranu mi nepřipadají jako problém úplně druhořadý, už proto, že je to problém, který přímo ovlivňuje budoucnost. Co se týká hrozby, že pod pláštěm diskuse o maturitách se prosmykne rušení škol, to je zcela nesmyslné, protože rušení škol bude s maturitami stejně jako bez nich.
V tét oblasti podoby zkoušek existuje zásadních témat k diskusi víc. Jednak mnoho renomovaných pedagogů a zahraniční zkušenosti hovoří proti zaškrtávací formě testů, která je sama o sobě netvůrčí ( a v zahraničí k tomuto stanovisku došly s testy mnohonásobně propracovanějšími než jsou ty zdejší), jednak se vedou diskuse nad podobou konkrétně testů CERMATU, jednak si osobně myslím, že škola a školství - a to ať chce či nechce - bude vždy též institucí výchovnou, tzn. že náš způsob jednání se studenty bude pro ně vždy názorným příkladem - a to abychom už pomalu chystali do škol mříže. Chápu, že jste se zřejmě setkala s nešťastným příkladem toho, jak ředitel gymnázia na malém městě nešťastně ovlivnil podobu zkoušky, ale tady se setkáváme s příkladem, kdy je stejně nešťastně ovlivněna pro změnu pro všechny maturanty ve státě. O tom, jak se celá věc týká učitelů a jak je tím ovlivněna atmosféra ve školách, užse tady nebudu rozepisovat. jen bych se opakovala.