Lidé kladou k sídlu Googlu v Pekingu květiny. 'Nezákonně'

Petr Salamon

Čínská vláda je ohledně rozhodnutí Googlu skoncovat s cenzurou zdrženlivá. Kladení květin u sídla společnosti ale považuje za nezákonné.

Čínská vláda dnes poprvé zareagovala na oznámení společnosti Google, že kvůli kybernetickým útokům ukončí cenzuru ve své čínské mutaci. Její prohlášení bylo zdrženlivé, vláda prý shání další podrobnosti. Zároveň se vyjádřila, že jsou jednoznačně proti jakémukoliv hackování a sama se stala obětí kyberútoku.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

„Je těžké říci, zda Google opustí Čínu, nebo ne,“ řekl nejmenovaný úředník mediální agentuře Xinhua. Mluvčí vládního kabinetu Wang Chen v reakci na obvinění řekl, že je sociální odpovědností internetových firem ovládat kontrolu informací.

Čínská média se zaměřila na to, že kvůli možnému uzavření pekingské pobočky společnosti přijde o práci sedm set lidí. Podle deníku Independent vůbec neinformovala o příčině sporu, o cenzuře. Sun Yunfeng, člen vedení největšího čínského vyhledávače Baidu zareagoval: „Necítím se dobře z toho, co Google říká. Pokud nás opouští z ekonomických důvodů, ať to prostě řekne.“

Čínstí uživatelé internetu reagovali na zprávu rozdílně. Někteří prosili americkou společnost provozující nejsilnější vyhledávací službu, aby je neopustila, zatímco jiní schvalovali její tvrdý postoj a další se rozhodli položit květiny a svíčky před vchod do pekingského sídla firmy. K jedné z kytic někdo připevnil poznámku „Google — opravdový muž“. V čínské totalitní společnosti může být takové jednání nebezpečné. Policie jej vzápětí označila jako „nezákonné darování květin,“ psali podle deníku Independent uživatelé Twitteru.

Známý čínský bloger Ran Yunfei napsal: „Odchod Google z Číny není dobrá zpráva.“ Někteří disidenti emigrovali a „ti, co v zemi zůstali, se stanou bezbrannými občany, což se místní vládě hodí,“ vysvětlit svůj názor.

Naopak Isaac Mao, který v roce 2007 zveřejnil kritický dopis americké společnosti za ochotu podvolit se cenzuže, napsal: „Myslím si, že to bylo správné rozhodnutí, postavené na principech firmy.“

Vedení společnosti rozhodnutí zrušit cenzuru oznámilo hned poté, co se dovědělo, že čínský režim s pomocí kyberútoků získával dohled nad disidenty. Rozhodnutí bylo ovlivněno osobním životem spoluzakladetele Googlu Sergeje Brina, který je uprchlíkem z Ruska.

Google si není jistý, kdo za útokem stojí. Včera vyjednával s čínskou vládou, ale nezjistil přesně, jak a kým byl útok vedený. „Hovořili jsme s čínskými úřady a naše komunikace bude v nejbližších dnech pokračovat,“ řekl víceprezident společnosti David Drummond.

Nejmenovaný zdroj z vedení společnosti řekl podle Guardianu, že čínská vláda snad „může přijmout, že již jsme v novém století a v nové době. Neodsuzuji čínskou vládu jako celek ... ale myslím si, že v zemi zůstaly určité zbytky totality, možná ve vládě, možná mezi hackery, nebo nevím kde. Ale je už na čase, aby byly odstraněny. Je na čase, aby měl čínský lid neomezený přístup k informacím.“

Čínská rostoucí ekonomika je na internetu závislá, ale režim s ním má problémy, protože poskytuje disidentům platformu pro jejich činnost.

Další informace:

Guardian China responds to Google hacking claims

Independent Chinese plead with Google not to quit

Deník Referendum United states of Google

    Diskuse