Víkendový ustavující sjezd Suverenity — Blok Jany Bobošíkové si za svoji předsedkyně podle očekávání zvolil bývalou europoslankyni Janu Bobošíkovou. První místopředsedkyní Suverenity se pak stala bývalá předsedkyně Strany důstojného života Jana Volfová.

Strana se chce podle své předsedkyně v budoucnu účastnit krajských i parlamentních voleb. Plánuje prosazovat důslednou imigrační politiku a chránit křesťanské hodnoty. „Pokud bude mít strana stejný mediální prostor jako ostatní, jsem přesvědčena, že získá ve volbách do parlamentu 15 procent hlasů," řekla Bobošíková ČTK.

Ustavující sjezd strany navštívil mimo jiné poslanec Stanislav Huml, který byl nedávno vylouče z klubu Věcí veřejných. Údajně hodlá se Suverenitou spolupracovat. Do strany se ale zatím vstupovat nechystá. „Po zkušenostech s VV jsem nyní velmi opatrný," uvedl. Suverenita nicméně předpokládá, že se jí jeho prostřednictvím podaří dostat do Poslanecké sněmovny návrhy některých zákonů. Podle Bobošíkové se již dohodli na problematice omezení hazardu.

Suverenita — blok Jany Bobošíkové by se podle své zakladatelky a předsedkyně měl časem změnit v Suverenitu — blok budoucnosti. „Aby tomu tak skutečně bylo, jsou ochotni dělat Bobošíkové křoví senátor Jaroslav Doubrava z hnutí Severočeši (dříve za KSČM), aktivista pravicově nacionalistické iniciativy D. O. S. T. Ladislav Bátora, šéfka Demokratické strany zelených Olga Zubová i někdejší poslanci ODS a ČSSD Vlastimil Tlustý a Kosta Dimitrov,“ komentoval sjezd pro pondělní vydání deníku Právo politolog Lukáš Jelínek

Podle Jelínka sice pohled do průzkumů stranických preferencí nenapovídá, že by se Suverenita měla přehoupnout přes pětiprocentní práh a usednout ve Sněmovně, podle jeho názoru však česká politika prožívá takové turbulence, že rozložení sil po příštích — pravděpodobně předčasných — volbách zůstává hádankou.

„Voliči mohou poskytnout příležitost levicové opozici, může se jim zastesknout po lidovcích či zelených, mohou zahořet pro politické nováčky (jako posledně pro Věci veřejné), ovšem mohou též hlasovat nohama, tedy k volbám nepřijít,“ napsal v komentáři politolog.

Bobošíková podle něj mluví srozumitelně, vystupuje činorodě a umí svádět různé okrajové politické potůčky do jedné stoky. „Dává půvabnou tvář českému populismu, říznutému xenofobií i sociálním cítěním (s „přizpůsobivými“), a je dáno pouze obezřetností zdejších lidí, že dosud hraje jen třetí housle,“ doplnil Jelínek.

Ustavujícímu sjezdu Suverenity zaslal zdravici také prezident České republiky Václav Klaus. V dopise zopakoval i svá loňská slova o tom, kterak věří, že slovo obsažené v názvu strany není jen reklamním sloganem.

„Jsem — spolu s Vámi — přesvědčen, že suverenita českého státu je hodnotou, která si zaslouží, aby se o ní usilovalo, abychom ji bránili a aby se dnes a denně  naplňovala reálným obsahem," ocitoval sám sebe ve zdravici prezident České republiky.

„Ve chvíli, kdy se Vaše politická strana mění ve stranu, která chce integrovat i jiná menší, názorově příbuzná politická uskupení, nemohu než svá tehdejší slova zopakovat. A popřát vám, aby se integrační úsilí dařilo, aby se Suverenita (SBB) stala „čitelnou politickou stranou s jasnými idejemi, programem  a strukturou," jak jste napsali v dopise , kterým jste mě o vzniku strany informovali,“ doplnil Klaus.

Suverenita vznikla spojením Strany zdravého rozumu, které šéfoval Petr Hannig, a Politiky 21, kterou vedla Bobošíková. Vznik strany zdůvodnila již dříve Bobošíková mimo jiné ekonomickou situací České republiky, vývojem v Evropské unii či údajně nevybíravým tlakem na Českou republiku zejména v otázce přijetí eura.

Podporu straně přijel na ustavující sjezd vyjádřit také bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Ten podle Bobošíkové pomáhá Suverenitě jako ekonomický poradce. Na sjezdu vystoupila i někdejší poslankyně Strany zelených Olga Zubová.