Úřady musejí žadatelům poskytnout údaje o platech a odměnách svých zaměstnanců. Nejvyšší správní soud to uvedl v tiskovém prohlášení. Podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2006 je podle soudu třeba poskytnout informaci o základních osobních údajích každého příjemce veřejných prostředků, i když by jinak byla tato informace chráněným osobním údajem.

„Zákon o svobodném přístupu k informacím totiž stanoví výslovnou výjimku ze všeobecné ochrany osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod,“ uvedl Nejvyšší správní soud. Z veřejných prostředků jsou vypláceni i pracovníci veřejné správy, a proto jsou příjemci ve smyslu informačního zákona. Nové rozhodnutí soudu se týká i platů.

Nejvyšší správní soud tak rozhodl o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, ve kterém potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Zlína o neposkytnutí informací o mimořádných odměnách zaměstnanci magistrátu. Nejvyšší správní soud tento rozsudek zrušil a vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Muž ze Zlína totiž v původním řízení požadoval od magistrátu informaci o mimořádných odměnách jednoho z pracovníků úřadu. Konkrétně jej zajímaly odměny vedoucího oddělení informačních systémů v letech 2000 až 2008. Magistrát mu nevyhověl. Muž se pak neúspěšně odvolal ke Krajskému úřadu Zlínského kraje.

Nejvyšší správní soud se vypořádal s jednotlivými kasačními body a ve svém rozhodnutí se zejména zabýval otázkou, zda lze zaměstnance veřejné správy považovat za „příjemce veřejných prostředků“ ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.

Veřejné prostředky jsou pak upřesněny v zákonu o finanční kontrole jako veškeré prostředky veřejných rozpočtů. Jejich příjemcem je pak podle Nejvyššího správního soudu i ten, komu je z těchto veřejných prostředků vyplacena odměna za práci.

Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost, jenž se dlouhodobě věnuje tématu poskytování informací, označil rozhodnutí soudu za průlom a další krok k transparentnosti veřejné správy. „Zároveň má tento rozsudek antikorupční potenciál," uvedl Kužílek pro on-line deník Týden.cz s poukazem na údajné časté zneužívání takzvaných mimořádných odměn.

I podle advokátky stěžovatele Kateřiny Richterové může rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přispět k transparentnosti veřejné správy. Argumentace kasační stížnosti se podle ní netýkala primárně platů, ale především různých náhrad a odměn, které často mohou být neprůhledné.

Další informace:

Týden.cz Konec tajemství, platy úředníků jsou veřejné, určil soud