Noviny, časopisy a tiskové agentury na Slovensku už nebudou muset zveřejňovat reakce politiků na články o jejich práci. Hlasy poslanců vládní koalice o tom v úterý rozhodl parlament, který schválil novelu sporného tiskového zákona prosazeného bývalou vládou. Pokud změny podepíše prezident, takzvané právo na odpověď se omezí od července.

Stávající pravidla umožňují politikům, ale i veřejnosti žádat tisk a tiskové agentury nejen o opravu faktických chyb v příspěvcích, ale současně také o otištění svého stanoviska i k pravdivému článku. Podle nových podmínek politici právo na odpověď ztratí, pokud se články budou týkat výkonu jejich funkce. Ostatní lidé se zveřejnění reakce budou moci domáhat nadále, jednou z podmínek ale bude, aby se článek s neúplnými informacemi nebo zkreslenými fakty dotkl jejich cti, důstojnosti nebo soukromí. Podobně se má postupovat i v případě článků o soukromí politiků.

Za tři roky platnosti současného zákona obávaná záplava žádostí o zveřejnění reakcí sice nenastala, právo na odpověď v minulosti ale využil například tehdejší premiér Robert Fico. Pokud by média žadateli nevyhověla, ten by se mohl domáhat odškodnění ve výši 1660 až 4979 eur (40 750 až 122 200 korun). Také vyplácení odškodného poslanci v úterý zrušili.

Zákon zachová povinnost zveřejňovat opravy nepravdivých článků. To však bude platit jen v případě, že lidé, jichž se takový materiál týkal, neuplatní právo na odpověď. V současnosti je totiž možné požadovat jak opravu chyb, tak otištění reakce k článku.

Původní tiskový zákon během přípravy a schvalování v letech 2007 a 2008 vyvolal kritiku vydavatelů, opozice a mezinárodních organizací kvůli možnému ohrožení svobody tisku. Vydavatelé šesti deníků proti němu dvakrát protestovali na titulních stranách. Současný kabinet premiérky Ivety Radičové omezení práva na odpověď přislíbil ve svém programovém prohlášení, což média uvítala.