Závěr letošní předvolební kampaně na Slovensku poznamenala aféra, jež v mnohém připomíná skandály nám dobře známé. Ve čtvrtek, tedy dva dny před vlastním hlasováním, zveřejnil deník SME pokoutnou audio nahrávku, na níž hlas podobný premiéru Ficovi mluví o zajištění jakéhosi finančního příspěvku („třicet pět” jeden rok, „čtyřicet” další) do „paralelní finanční struktury”, v níž budou peníze „k dispozici pro účely volební kampaně a další věci”.

Slovenská média i opoziční strany si záznam spojily s jiným, také doposud čerstvým skandálem okolo Roberta Fica — obviněním, že místa na kandidátkách své strany Směr — sociální demokracie vyměnil v roce 2002 za nezaúčtované sponzorské dary. A ihned začaly trojčit. Našinec pamatující na Kubiceho zprávu zažívá hotové déjà vu.

Fico označil nahrávku za padělek a podal na deník SME trestní oznámení. Noviny ústy šéfredaktora uvedly, že záznam nalezly v ranním anonymním mailu a v odpověď Ficovu konstatování otiskly bleskový rozhovor se známým slovenským zvukařem (a současně opozičním poslaneckým kandidátem) Jaroslavem Stráňavským. Podle toho je nahrávka nesporně pravá, neboť neobsahuje zkrácené pauzy (známky střihu), zachovává souvislou intonaci a drží barvu hlasu. Obstála by prý i u soudu.

A tak má slovenský premiér problém: jeho Směr vyhrál před čtyřmi lety s velkým náskokem a navzdory otevřenému nepřátelství veškerých médií (výjimkou je snad jen Slovenská televize a list Slovo) si náskok udržel ve všech průzkumech až do letošního jara. Má ovšem tuze nedisciplinované voliče. Jestliže poslední volební modely odhalují, že zhruba polovina Slováků se chystá volit strany Ficovy koalice (Směr, HZDS-ĽS a SNS) a stejný podíl pravicovou opozici (SDKÚ-DS, KDH, SaS, SMK, Most-Híd), rozhoduje každá drobnost.

Ficovi navíc hrozí, že se do Národní rady poprvé nedostane jeho klíčový spojenec — předseda HZDS Vladimír Mečiar, respektive jeho uskupení. Pokud by se tak stalo, a slovenští politologové o tom mluví jako o velmi pravděpodobné variantě, mohl by Směr sestavit vládu pouze s agresivními národovci z SNS Jána Sloty, nebo jen se zástupci Strany maďarské koalice vedené Pálem Csákym. To by však na parlamentní většinu nestačilo.

Všechny ostatní subjekty spolupráci s Ficem vyloučily, a přestože po volbách se i na Slovensku na podobné sliby rádo zapomíná, letos tomu tak nebude. Jak tuhle připomněl Grigorij Mesežnikov, v každé z opozičních stran existuje vlivná skupina, která si zákaz vládnutí se Směrem prosadila a jež by při eventuální věrolomnosti vedení dokázala straníky rozeštvat. Poselství z uniknuvší nahrávky takovou skupinu samozřejmě posílí.

Nejčtenější zpravodajský deník na Slovensku, který i pravicoví analytikové otevřeně nazývají opozičním, tak může sehrát roli pomyslného jazýčku. Pokud mu voliči Směru uvěří a zůstanou otráveni doma, změní se ve slovenské politice úplně vše, a publicistická kampaň, kterou se snažili kmenoví autoři SME Roberta Fica čtyři roky uštvat, přinese vytoužený výsledek. Jestliže naopak aféra chování voličů neovlivní a Směr získá svých třicet až pětatřicet procent, jak předpovídají průzkumy, začne se dost možná měnit aktivistický přístup slovenských novinářů k profesi.

Nahrávka slovenského premiéra na každý pád poškodí. Muselo by se rychle ukázat, že jde o padělek, aby se nepřátelský postoj nyní opozičních stran obrátil. Nejhorší by nicméně bylo, kdyby se pravost záznamu potvrdila. Narozdíl od Kubiceho zprávy věru nepřipouští jiný výklad, než že se úroveň demokracie na Slovensku propadla někam k východoukrajinským kvalitám.