Začalo to zcela nevinně. Obyčejný nakladatelský redaktor neobyčejného jména — Gregor Marty — si vyjel za Prahu věnovat pár hodin svému oblíbenému houbaření. Kromě běžných úlovků ale narazí na neznámý druh hřibu, který se v běžných atlasech nevyskytuje. Se svým nálezem navštíví mykologickou poradnu. Od tohoto okamžiku se začínají dít věci.

Na takové úvodní zápletce vystavěl svůj nový román jeden z našich nejčtenějších prozaiků Miloš Urban (nar. 1967). Kniha Boletus arcanus čtenáře provede nejen zákoutími české přírody, ale především nejvyššími patry české politiky a byznysu, do jejichž víru se protagonista románu zaplétá. Boletus arcanus totiž není obyčejná houba, její účinky na lidský organismus jsou nedozírné.

Pravidelní čtenáři Urbanových knih už vědí, že se od autora můžou dočkat čehokoliv. Zklamáním pro ně proto nebude ani tento text, který originálním způsobem využívá českého fenoménu houbaření k rozvinutí groteskního thrilleru s prvky science fiction. Zdá se být neuvěřitelné, že v rámci jedné knihy může dojít k funkční symbióze natolik rozličných prvků a témat, jako jsou houbaření, drogová závislost, politika a mocenské struktury, parodie knižní nakladatelské praxe, variace na Karla Čapka a k tomu všemu navíc jedno unikum z oblasti knižní kultury, o němž bude řeč na konci.

Odkazy na literární dílo Karla Čapka jsou všudypřítomné, aluze nacházíme například ve jménech protagonistů Urbanovy knihy. Hlavní hrdina se jmenuje Gregor Marty, další například Emilie, Elina. Sečtělejší čtenář nemusí dojít až ke jménu mafiána Konstantina McRoupolose, aby postřehl zřejmou spojitost s Čapkovým dramatem Věc Makropulos.

Podobnost těchto dvou děl není pouze formální. Shodují se i v hlavním tématu, kterým je hledání elixíru mládí, hledání způsobu, jak žít věčně. Důvodem, proč se v Urbanově románu všichni ženou za nevyzpytatelnou houbou Boletus arcanus, jsou její léčivé schopnosti a výrazně omlazující účinek.

Tím nicméně čapkovská variace nekončí. Ve druhé části románu vidíme pro změnu podobnost s románem Krakatit. Hrdina Gregor Marty je pronásledován a vězněn různými mocenskými skupinami (například i nepojmenovaným prezidentem České republiky na zámku v Lánech), stejně jako se to děje inženýru Prokopovi v Čapkově knize. Postmoderní perličkou je pak situace, kdy Urbanův hrdina ve stavu abstinenčního syndromu nachází záchrannou dávku drogy, prášek z usušeného hřibu, ukrytý ve výtisku Čapkových Trapných povídek ze své knihovny.

Vtipným prvkem románu Boletus arcanus jsou autorem zakomponované narážky na aktuální politické dění. Často jde o tzv. „čistě náhodné podobnosti“. O zázračnou drogu se začnou zajímat politici. Její účinky naleznou oblibu „napříč politickým spektrem“. K vážným zájemcům patří i ministr vnitra, který je v knize charakterizován jako „televizní reportér (…), který zkusil štěstí v politice se svou novou stranou nazvanou KK“. Výměnou za přístup k droze nabízí Martymu post „vládního zmocněnce pro oblast drog“.

Urbanova kniha je ojedinělá ještě v jedné věci. Zatímco současný úsporný trend vede většinu nakladatelství k tomu, že z knih téměř vymizely ilustrace, Urbanovo Argo se vydalo opačným směrem. V případě románu Boletus arcanus jde pravděpodobně o vůbec první českou knihu, ve které se objevují trojrozměrné obrázky. Kniha se prodává spolu se speciálními brýlemi, které poskytují „obdobný“ zážitek, jaký se stává běžnou součástí 3D promítání v multikinech. Postavy a objekty na obrázcích jsou „jako živé“, byť se zatím nepohybují.

Osobně se nedomnívám, že 3D ilustrace jsou cestou, kterou by se mohla knižní kultura do budoucna ubírat. Ke konci románu už je možná nebudete ani vnímat a speciální brýle zůstanou kdesi pohozené, v lepším případě poslouží jako záložka. Určitě se ale jedná o kuriózní hříčku, ve které lze spatřovat i parodující rys. A že jde o výborný obchodní záměr, není asi potřeba zdůrazňovat.

Bude také zajímavé sledovat, jak si s inovativním artefaktem poradí ve veřejných knihovnách. V knihkupectvích se výtisk Urbanovy nové prózy prodává, z pochopitelných důvodů, zabalený v igelitové folii spolu s brýlemi. Zůstává otázkou, jak bude speciální pomůcka distribuována v knihovnách? Pokud nebudou brýle zapůjčovány proti podpisu, dlouho asi v knize nevydrží.

Román Boletus arcanus patří k tzv. lehčím žánrům. U Miloše Urbana to není ničím překvapujícím, autor už ostatně mnohokrát prokázal, že z této oblasti dokáže vytěžit maximum. Boletus arcanus nepatří k vrcholu autorova dosavadního díla. Velmi nadějně započatý román se ve své druhé polovině občas propadá do stereotypních, neposouvajících výčtů bláznivých dobrodružství hlavního hrdiny. Bohužel se nedočkáme ani výraznější pointy. O čtenářský úspěch nové knihy se přesto není potřeba bát. Zaručuje jej samo jméno autora, jeho čtivý styl, který osvědčil i zde, a v neposlední řadě také zmíněná 3D kuriozita.

Miloš Urban: Boletus arcanus. Argo, Praha 2011.