Ministerstvo obrany ČR oslovilo některé samosprávy brdských obcí otázkou, jaký mají názor na zrušení Vojenského újezdu Brdy a co by v Brdech chtěli. Shodou okolností jsme se touto otázkou den předtím zabývali v rámci schůzky Mikroregionu Hořovicko, a mohli tedy alespoň předběžně na telefonický dotaz odpovědět: Vítali bychom, kdyby „jádrové“ území lesů, pastvin, pramenů a zurčících potoků zůstalo zachována jako chráněná přírodní oblast, jíž vojenský újezd svým polouzavřeným režimem do značné míry i byl. Starostové obcí hraničících s vojenským újezdem by ovšem vítali vrácení území, které jim vojenský újezd dříve odňal.

Upozorňují, že vojenský újezd ovlivnil vývoj jejich obcí: částečně se vylidnily, umrtvilo se jejich hospodaření, omezila infrastruktura, takže obce získaly téměř podhorský ráz, který ti, kdo zůstali, už oceňují. Úzké silnice a prašné cesty z dvacátých let minulého století postačují místnímu provozu „na konci světa“, který ale představuje území o rozloze 260 kilometrů čtverečních. Živelnější osidlování tohoto vojenského území, jeho proměna na komerční rekreační oblasti nebo intenzivní hospodaření by způsobilo exploataci nejen cenných přírodních partií v hloubi prostoru, ale také obcí dnes „na konci světa“, tedy na okrajích dnešního vojenského prostoru. Starostové se domnívají, že naopak jakýsi umírněný turistický ruch, vázaný na chráněnou krajinnou oblast, by jejich obcím mohl prospět.