Drábek a ODS chtějí sebrat krajům rozdělování sociálních dotací

Hana Holcnerová

Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) a část ODS kritizují způsob, jakým kraje přerozdělují sociální dotace, a chtějí tuto kompetenci převést zpět na stát. Hejtmani se brání, že problém je hlavně v tom, že vláda dotace snížila.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek minulý pátek uvedl, že kraje zneužívají dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Dotují prý hlavně svá vlastní zařízení, oproti tomu některým občanských organizacím a charitám dotace striktně snížily.

Drábek: Rath poškozuje občanský sektor

Nejkřiklavějším případem je podle Drábka Středočeský kraj, v jehož čele stojí hejtman a zároveň poslanec David Rath (ČSSD). „Zatímco vlastní příspěvkové organizace kraje dostaly přidáno, neziskové organizace zajišťující služby pro sociálně potřebné spoluobčany obdržely asi o třetinu méně prostředků než v minulém roce,“ myslí si poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), předsedkyně sněmovní Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti.

David Rath je jiného názoru. Ministerstvo práce podle něj dlouhodobě snižuje dotace krajům na sociální služby. „Když dostáváme méně peněz, můžeme i méně přerozdělovat," říká Rath. Připustil, že při rozdělování dotací preferuje krajem zřízené instituce na úkor občanských či církevních. Zdůvodňuje to tím, že v krajských zařízeních pobývají lidé s největšími problémy a péče o ně je pro kraj prioritou.

„Středočeský kraj pod vedením Davida Ratha dlouhodobě protežuje své příspěvkové organizace na úkor ostatních neziskových organizací poskytujících sociální služby. Není to však jediný případ, letos byl problém i u dalších krajů. Tato praxe musí přestat a ministerstvo musí bezodkladně nastavit jasná pravidla pro střednědobé a dlouhodobé plánování v sociální oblasti. Finanční prostředky na sociální služby musejí být rozdávány spravedlivě a musejí pokrýt všechny potřebné sociální služby v dané lokalitě," tvrdí poslankyně Lenka Kohoutová (ODS). Spolu se stranickou kolegyní Ivanou Řápkovou připravila kontroverzní návrh novely zákona o hmotné nouzi, na základě které by mohly být uvaleny exekuce na sociální dávky.

Kraje ovšem další peníze na sociální služby nemají. Jde totiž v tuto chvíli o zhruba 120 milionů korun. Podle Asociace hejtmanů MPSV má k dispozici evropské peníze. Využívá je ale na jiné záležitosti než na služby přímo lidem, kteří sociální pomoc potřebují.

Podle serveru Českého rozhlasu například v Ústeckém kraji hrozí, že od příštího roku přestane existovat přes osm desítek sociálních služeb. Ty přitom využívá přes sedm tisíc lidí. Jde o azylové domy, zařízení pro opuštěné matky, ale týká se to i seniorů. Stát přestal Ústeckému kraji dávat dotace poté, co se mu jako prvnímu v republice podařilo získat tříletou dotaci od Evropské unie na sociální služby, ta ale letos končí.

Hejtmanka kraje Jana Vaňhová a zástupci tamních obcí poslali ministrovi práce a sociálních věcí dopis s výzvou o pomoc. Ministerstvo se k situaci v ústeckém regionu zatím nevyjádřilo. Pokud ovšem nedá záruky, že má peníze na sociální služby v Ústeckém kraji i v příštím roce, zvažuje kraj ve spolupráci s občanskými iniciativami a obcemi nátlakové akce.

Finance ale nejsou, protože je vláda škrtla

Do věci se v úterý tiskovým prohlášením vložil také předseda Asociace krajů ČR (AKČR) Michal Hašek: „Chci se velmi důrazně ohradit proti lžím a manipulacím. Obviňují kraje z likvidace neziskového sektoru v sociální oblasti a sami sebe, respektive TOP 09 nominují do role zachránců neziskového sektoru. Minimálně pan ministr Drábek, totiž stejně jako my v krajích velmi dobře ví, že pro rok 2011 určil on a jeho ministerstvo na financování sociální péče a služeb o půl miliardy korun méně než v roce 2010, tedy snížil dotační prostředky o deset procent.“

„Neziskovým organizacím, které nyní pan ministr tak srdnatě hájí, zasadila největší ránu pro rok 2011 právě vláda, jejímž je členem, když snížením příspěvku na péči u prvního stupně ze sociálního systému odebral, podle odhadovaného dopadu do státního rozpočtu, další přibližně jednu miliardu korun,“ píše Hašek.

Hašek dále srovnává situaci krajů v loňském a letošním roce. Zatímco v roce 2010 šlo z celkové dotace 5,9 miliardy korun 48,7 % neziskovým organizacím (cca 2,9 mld.), tak pro rok 2011 je to celkově 47,8 % (cca 2,6 mld.). V sedmi ze čtrnácti krajů došlo naopak k navýšení prostředků pro neziskový sektor, právě v neprospěch organizací zřizovaných kraji. Například v kraji Vysočina šlo o více než osmnáct milionů korun, Ústecký kraj navýšil částku o dvanáct milionů, Jihomoravský o 5,5 milionu, Liberecký o 4,5 milionu, Jihočeský kraj o 4,4 milionu, uvádí Michal Hašek.

Hašek tvrdí, že Středočeský kraj je výjimka

„Jedinou výjimku, na základě které pan ministr a paní poslankyně zaútočili na všechny kraje, tvoří Středočeský kraj, kde příjmy neziskových organizací z dotací MPSV poklesly o více než deset procent,“ připouští Hašek. Zároveň ale zdůrazňuje, že z přímých dotací Středočeského kraje získaly naopak neziskové organizace pro 2011 stejnou částku, jako v roce 2010, tedy 44 milionů korun.

Hašek v závěru svého prohlášení vyzývá ministra Drábka, aby se krajům veřejně omluvil a zároveň aby se omluvil všem pracovníkům v sociální oblasti zřizované kraji. Svými nehoráznými útoky je podle předsedy Asociace hejtmanů pasoval na méněcenné a méně schopné.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek na Haškovou prohlášení reagoval okamžitě. Nejprve přes svoji tiskovou mluvčí vzkázal, že Hašek popírá problémy, na které si stěžují mnohá zařízení po celé ČR.

Poté Drábek sdělil ČTK, že některé kraje významně upřednostnily, přes skutečnou potřebnost, pobytová zařízení služeb sociální péče, která samy zřizují, a ta zbývající vystavily ohrožení samotné existence. To Drábek považuje „za varovný znak neplnění povinností uložených zákonem". Ministr ještě dodal, že předseda asociace krajů asi od krajských zástupců nedostal pravdivé informace, protože je ministerští úředníci na výpočet dotací upozornili.

Pomůžeme, až se stane

Ke kritice sociální politiky vlády se v úterý připojil také místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. V tiskovém prohlášení napsal, že vláda ODS, TOP 09 a VV se sice snaží šetřit výdaje ze státního rozpočtu, často k tomu ale volí způsoby, které jsou z dlouhodobého hlediska neefektivní.

Kvalitní systém státní sociální podpory musí podle Jurečky fungovat na principu pomůžeme, aby se nestalo. „Ministr Drábek oproti tomu hodlá zavést vadný systém charakterizovaný heslem pomůžeme, až se stane,“ myslí si místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Většina klientů státní sociální podpory se poté podle Jurečky přesune do systému hmotné nouze. „Ten je plně testovaný, a to nejen příjmem v rozhodném období, ale i majetkovými poměry, alimentačními schopnostmi rodiny a dalšími skutečnostmi. Vzroste potřeba konkrétní sociální práce v rodinách žadatelů,“ upozorňuje Marian Jurečka

„Ministrův návrh tedy může přinést krátkodobou úsporu, ale v konečném důsledku, při sečtení opravdu všech nákladů na tuto sociální reformu, včetně nárůstu kriminality a dalších sociálních problémů, nás vyjde nesrovnatelně dráž,“ uzavřel své prohlášení Marian Jurečka.

Část ODS chce přerozdělovat místo krajů

Klíč pro rozdělení dotačních titulů MPSV v současné době navrhují kraje, nicméně o skutečné výši rozhoduje ministr na základě doporučení své dotační komise. V  této komisi má čtrnáct krajů pouze dva z celkem sedmácti členů a navíc jen s poradním hlasem.

Od 1. ledna 2012 měly být státní dotace na sociální služby přerozdělovány přímo kraji. MPSV hodlá zákon ještě změnit. „Reálně hrozí, že kraje budou postupovat rozdílně a stát nebude schopen dostupnost sociálních služeb garantovat," tvrdí poslankyně Lenka Kohoutová (ODS).

MPSV se tímto opatřením dostane do rozporu se zásadou subsidiarity, tedy zásady, aby se všechny problémy řešily na pokud možno co nejnižší úrovni. Ministru Drábkovi to ale nevadí. „Teď jsme vlastně zkusili systém, který má fungovat od roku 2012, ale tento zákon bude potřeba změnit a dát krajům jasná pravidla pro rozdělování peněz, které na sociální služby dostávají,“ říká Drábek.

MPSV letos rozdělilo krajům na sociální služby šest miliard korun, o deset procent méně než rok předtím. Nyní přidá z vlastních rezerv dalších 58 milionů provozovatelům nadregionálních sociálních služeb.