Česká televize z prvomájového Brna: Václav Havel se chtěl porvat s Vandasem

František Kostlán

Reportáž České televize z Prvního máje v Brně překvapila svou neprofesionalitou a tendenčností. V touze získat co nejvíce diváků referovala ČT tak, že to působilo, jako by její reportéři ten den v Brně ani nebyli.

Česká televize to v dnešním světě nemá jednoduché. Společenská atmosféra a tlaky, mnohdy jdoucí proti sobě, se podepisují i na jejím zpravodajství. Zachovat snahu o objektivitu a profesně-etickou stránku věci musí být někdy opravdu těžké. To se týká především vysílání zpravodajského kanálu ČT24. Přesto je dobré vědět, že v České televizi se dějí věci, které napovídají, že zmíněné tlaky její veřejnoprávní funkci již potlačily.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Možná i kvůli oněm tlakům zde můžeme často sledovat skvělou organizační a technickou práci skloubenou s povrchností a neschopností dát věci do souvislosti. Jedním z mnoha příkladů jsou některé výborně připravené diskusní pořady s debatéry z celého světa či napříč společností, z nichž se však nic podstatného nedozvíme, protože dramaturgie ani neměla tu potřebu dobrat se hlubšího poznání, o podrobném a objektivním informování ani nemluvě. Při všech těch tlacích je přeci jen bezpečnější vše rozpliznout do ztracena a podstatě věci se vyhnout. Co kdyby zase volal někdo z Hradu či ze stranického sídla a rozčiloval se, že?

Zkrátka, na dobré televizní zpravodajství jsou třeba lidé, kteří mají vedle profesního umu a etiky i jistou dávku odvahy překonávat již zmíněné protichůdné tlaky a podobné překážky. V dnešním světě může po eticko-profesní stránce uspět evidentně pouze člověk, který je odvážný a sebevědomý, který se nebojí o své místo, o to více mu však jde o věc.

Na prvním místě se to pochopitelně týká generálního ředitele: každý z nich se ovšem dostal do čela televize veřejné služby jen díky politikům, kteří jsou zároveň hlavními producenty zmíněných tlaků na televizní zpravodajství. Po listopadu se našel zatím jediný generální ředitel, který měl dost odvahy, aby řekl politikům, že na jejich představy o televizním zpravodajství nebude brát ohled, a tím byl Ivo Mathé. Věděl, co jej čeká, přesto ze svých pozic neustoupil. Tehdejší televizní rada jej za tuto zpupnost potrestala a novým generálním ředitelem raději zvolila nezkušeného mladíčka. Tím nastartovala velký mediálně-politický propadák, který vyvrcholil televizní krizí a stovkami tisíc lidí v ulicích.

Česká televize se z toho nevzpamatovala dodnes. A netýká se to jen jejího generálního ředitele, ale všech, i některých jinak vynikajících novinářů, kteří se po příchodu do tohoto veřejnoprávního média nechali sešrotovat všeobecnou obavou z kvalitního a nestranného informování občanů, protože to může mít i osobní důsledky. Vedle šéfa zpravodajství, některých editorů a redaktorů se to týká i některých moderátorů, v čele s Václavem Moravcem. Někdy z nich mám pocit, že jsou těmi tlaky, vedením televize či bezprostředními nadřízenými a dramaturgií přímo naprogramováni na tu méně odvážnou a méně profesně-etickou stránku věci. Mnohdy někoho nenechají ani odpovědět na otázku, kterou před chvílí sami položili. A když někdo hovoří déle než deset patnáct vteřin, tak jej netrpělivě přeruší, bez ohledu na to, jestli onen host říká něco smysluplného či nikoli. Jindy naopak nechají politika opakovat třikrát čtyřikrát stranickou reklamu, kvůli níž přišel do studia, namísto toho, aby mu skočili do řeči a donutili jej hovořit k podstatě věci. (To se moderátorům bohužel daří jenom občas, nikoli vždy, kdy je to namístě, abych byl přesný.)

Nejtragičtější úloha moderátorů v tomto směru nastává v kontaktních pořadech, když nechají po telefonu či jinak hovořit někoho, kdo v tu chvíli rasisticky blábolí nebo když citují otázku z e-mailu, facebooku či twiteru, která je evidentně xenofobní a nenávistná vůči některé ze společenských menšin. Jako by tito moderátoři nebyli orientováni v problematice a zákonodárství nebo neměli dostatek odhodlání plnit etická kritéria svého povolání, jako by před svým řemeslem dávali přednost populismu a povrchnosti, protože to prý přináší vyšší sledovanost.

Ne, nechci tím říci, že Česká televize je veskrze špatná — naopak, její zpravodajství a diskusní pořady jsou pořád to nejlepší, co české televize v tomto směru nabízejí. Nechci ani říci, že v ČT nepracují dobří profesionálové — naopak, působí zde i ti novináři, kteří patří k nejlepším. O to je ovšem celá věc tragičtější. Když se diletantismu a neetického jednání dopouštěl tým Jany Bobošíkové (blahé paměti) během televizní krize, nikoho to asi nepřekvapilo, protože z větší části šlo o lidi stojící mimo novinářské řemeslo. Když se téhož, v uhlazenější podobě a sofistikovaně, dopouštějí dobří novináři a moderátoři, mění se celá situace v absurdní divadlo.

Je to právě modla „vyšší sledovanosti“, která vede nejen k populismu televizního zpravodajství (napříč televizemi, to se netýká jen ČT), ale následně i k nebezpečné změně společenské atmosféry. A co je nejhorší, z takovéto překyselené půdy raší zákonitě výhonky, které už nejsou jen absurdní, ale přímo neprofesionální a neetické. Jako jeden příklad z mnoha přináším přepis reportáže České televize z prvomájového dění v Brně (Události, 1. 5. 2011), kde se sešli neonacisté i jejich odpůrci:

Moderátor ve studiu:

Dramatické odpoledne v Brně. Zhruba čtyři stovky pravicových radikálů chtěly pochodovat městem. Proti nim se postavila víc než tisícovka odpůrců. Oba tábory ale oddělilo sedm set policistů. Protestující nakonec donutili extremisty změnit trasu.

Komentář s obrazem:

Nejdramatičtější část brněnského odpoledne. Dýmovnice hozená na průvod radikálů. Co předcházelo? Popolední napětí. Nejdřív nenávistná hesla z obou stran (záběr na demonstranta s megafonem): „Proti fašismu, proti rasismu.“ Romové spolu s občanskou iniciativou spojeni rukama v živý štít (záběr na skandující Romy): „Ulice jsou naše.“ O pár metrů vedle pak ultrapravicoví pořadatelé, ale i policie bránící novinářům při monitorování Dělnické mládeže. Anebo také Tomáš Vandas a jeho stoupenci nerespektující soudní zákaz Dělnické strany. (Záběr na nápis„Dělnická strana“ s částí ozubeného kola.) Poté záběr na hovořícího Vandase: „Je to Dělnická strana číslo jedna a číslo dvě — a pokud by nebyla dvojka, bude i trojka.“

Dál pokračuje redakční komentář:

Teď studujete rozložení sil. Asi tři sta ultrapravičáků v parku, pak policie a pár metrů od nich, na začátku Cejlu, tisícovka odpůrců. Redaktor na živo: přibližně o půl čtvrté vyrazili příznivci krajní pravice ulicemi města Brna, na doporučení policie ovšem v opačném pořadí než plánovali (na obrazovce se ukazuje mapa a špatně vyznačená trasa neonacistů — ti šli jinudy, než mapa ukazuje). Místo okamžitého střetu s davem na Cejlu tak má skupina nově do této ulice dorazit až na konec. Ani k tomu ale nedojde.

Další, již druhý redaktor na živo na kameru:

Policie nakonec dvěma kordony těžkooděnců obě tyto skupiny oddělila a odklonila ten závěr toho pochodu tak, aby se ty skupiny nepotkaly.

Opět redakční komentář:

V 16.30 vytlačí těžkooděnci Dělnickou mládež zpět na místo startu pochodu, a znovu obě skupiny, které se chtějí rvát, oddělují.

Redaktorka (již třetí novinář/ka v šotu dlouhém 1:54) na kameru:

Po páté hodině se zhruba pětisethlavý dav blokujících začal rozcházet.

Opět redakční komentář:

Celkem zadrženo patnáct lidí, z toho třináct pravicových radikálů. Například tento člověk kvůli svému projevu (záběr na řečníka), jiný, protože měl s sebou plynovou pistoli, další kvůli oblečení se zakázanými symboly. Ostatní za rvačky či nezákonné transparenty. Luboš Rosí a brněnská redakce zpravodajství, Česká televize.

Tento novinářský šperk ČT lze zhlédnout zde: Události České televize, 1.5. 2011

Vezměme to popořádku. Reportáž začíná dýmovnicí, protože (podle ČT) šlo o jediný pořádný vzruch (krev, násilí, spory), který nutně musí být hlavní částí zprávy, jinak by nebyla dostatečně populistická. Česká televize asi nevěděla, že se „pravicovým radikálům“ (ve skutečnosti neonacistům) posadila do cesty čtveřice mladých lidí (dva muži a dvě ženy), které neonacisté podle jedněch zpráv „překračovali“, podle jiných informací „zkopali“. Redaktor by pak mohl zcela v duchu svého způsobu informování říci, že „čtyři levicoví extremisté protizákonně a násilně zahradili cestu pokojnému průvodu prvomájových oslav našeho drahého vůdce Tomáše Vandase“.

Nebo to naopak redaktoři věděli a neodvysílali, protože by to ukázalo pravou povahu extremistů?

Podle České televize na sebe obě strany pokřikovaly nenávistná hesla. Jako příklad oné nenávisti redaktor uvedl toto heslo: „Proti fašismu, proti rasismu.“ Když se někdo postaví rasismu a fašismu, jejichž hlásání je v České republice protizákonné, vyjadřuje tím podle České televize svou nenávist. Podle reportáže tedy v případě neonacistů a jejich odpůrců šlo o dvě rovnocenné nenávistné skupinky. To ostatně plyne i z další zmínky v redakčním komentáři: „V 16.30 vytlačí těžkooděnci Dělnickou mládež zpět na místo startu pochodu, a znovu obě skupiny, které se chtějí rvát, oddělují.“

Redaktor tedy buď neví o celé záležitosti prakticky nic, neseznámil se s tím, co celé akci a celému neonacistickému tažení předcházelo, nedal si věci do souvislostí. Druhá možnost (opět): redaktor ve svém redakčním komentáři úmyslně fandí neonacistům.

Pokud je onen redaktor jen pouhým diletantem, nezmínil, že iniciativy Brno blokuje a V Brně neonacisty nechceme kladly velký a opakovaný důraz na to, že blokáda i další akce musejí být striktně nenásilné. Neví, že ti, kteří blokovali pochod extremistů nejsou protikladem neonacistů, ale demokraticky cítící lidé, kteří nechtějí strpět rozmáhající se rasismus a xenofobii. A konečně neví nic o tom, že nenásilnou blokádu podpořilo mnoho osobností včetně Václava Havla, Táni Fischerové, Jiřiny Šiklové, Jana Krause, Petry Procházkové, Tomáše Halíka, Ivy Bittové, Simony Babáčkové atd. Když tedy oznamoval, že obě skupinky se chtěly poprat, mohl rovnou říci, že Havel si to chtěl ručně vyřídit s Vandasem, vyšlo by to nastejno.

Jediný, kdo se tu chtěl prát, bylo pár desítek neonacistů, kteří kvůli touze bouchnout si do svých odpůrců dokonce protrhli na Malinovského náměstí po skončení pochodu policejní kordon.

Jako jediný z účastníků pochodu i blokády dostal v reportáži slovo pouze předseda neonacistické Dělnické strany Tomáš Vandas. Žádná ze zmíněných osobností, žádný z organizátorů protinacistických akcí, natož snad někdo z místních Romů, kterých tam bylo mnoho, stejnou příležitost nedostali.

Reportáž nezachytila, co neonacisté ve svých projevech říkali (německý nacista přitom nepřímo vyzýval k násilí na „lidském odpadu“, jak pojmenoval migranty — tím porušil zákon, a shromáždění tedy mělo být okamžitě rozpuštěno na místě). Neodvysílala ani nic z projevů demokratů. Na pódiu před Muzeem romské kultury přitom krom jiných osobností hovořila novinářka Jarmila Balážová, senátor Jaromír Štětina, předseda Strany zelených Ondřej Liška či děkan FI Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška a další demokraté.

Dohromady blokovalo neonacistický pochod 1500 až 2200 odpůrců — odhady na jejich počet se různí, ale v žádném případě jich nebylo pouhých 500. Právě tak neonacistů nebylo 300, ale nejméně 400, spíše však přes pět set. V reportáži také nebyla ani zmínka o tom, co Brnu předcházelo: Nový Bydžov a Krupka, kde vedle neonacistů porušovali zákon i městští úředníci, policisté a úředníci Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR.

Celkové vyznění zprávy: Dvě partičky uličníků a pouličních bijců k sobě policie bohužel nepustila, takže Česká televize si musela spoustu věcí upravit k obrazu svému, aby v rámci redakčního populismu bylo vůbec co vysílat.

Dobře to pojmenovaly i desítky osobností, které kvůli takto pojatému zpravodajství z prvomájového Brna napsaly otevřený dopis představitelům ČT: Desítky osobností protestují proti reportáží České televize z blokády neonacistického pochodu.

Nejde tedy jenom o redaktora, který napsal komentář a dával zprávu dohromady. Reportáž pustil do vysílání i editor (sic!). A šéfredaktor zpravodajství ČT se za počínání svých podřízených veřejně neomluvil. I jeho se tedy týkají již zmíněné otázky: Nahrává toto počínání České televize pravicovým extremistům úmyslně, nebo je „jen“ diletantské? Nebo nad takovými otázkami nikdo v ČT nepřemýšlí?

    Diskuse
    May 4, 2011 v 22.23
    Díky pane Kostláne,
    dobře popsáno
    PM
    May 5, 2011 v 8.45
    Slabý stát - slabí zaměstnanci, poplatní žurnalisté
    Setkáváme se tak s tradičním chováním etablované pravice. Paměntníci líčí, jak zhruba před osumdesáti lety pozorovala liberální pravice pouliční aktivity fašisujících radikálů : z oken svých apartmá, se sklenicí šampaňského v ruce. Domnívali se, že jim vyjde domněnka - ''pustíme je na levici a my zůstaneme doma v klidu.''
    Liberální pravice - a obvzláště ta po našem neoliberální - zůstává v krizových momentech mnohdy na jedno oko slepá.
    FK
    May 5, 2011 v 9.55
    Nenásilné blokády se napřílad účastnili předseda zelených Ondřej Liška, senátor za TOP 09 Jaromír Štětina a několik zastupitelů TOP 09 z Prahy 10, tedy středoví a pravicoví politici. Sociálního demokrata jsem tam neviděl žádného, nejspíš někde popíjeli šampaňské a vedli řeči o nutnosti dodržování lidských práv odborářů. Pochybuji, že ti ostatní by je jakkoli zajímali.
    AB
    May 5, 2011 v 10.19
    Pane Kostláne,

    na DR (ale bohužel teď přesně nevím kde) jsem se dočetl, že tam účast ČSSD nebyla pořadateli vítána - obava z politizace, tuším...Je to pravda? Jinak pochopitelně máte pravduv jednom: v tomto případě je pravo-levá schemtizace zbytečná. To nic nemění na faktu, že i z tohoto mikropříspěvku čiší Vaše autentická nenávist k sociálním demokratům a odborářům. Ukazkový kultury nepolitické politiky.

    PS
    AB
    May 5, 2011 v 10.23
    Omlouvám se, nějakým počítačovým kejklem se mi nepodařilo dokončit předchozí příspěvek.

    PS: Pokud vím, hovoří O. Liška poslední dobou o Zelených jako o levo-středové straně - aby jste ve své averzi vůči levici nebyl nakonec svojí stranou zklamán! Onen jediný - správný - vyrovnaný - nehybný - mravný - politický střed by se mohl rázem stát kůlem v plotu.
    PM
    May 5, 2011 v 11.1
    Souhlasím,
    postmoderní čas zamíchal s ideologickou a taktickou strategií partají na všech stranách tak, že nevíme kdo je kdo. Dnes neplatí chatrnější-levák a zdatný-pravák. Stojíme tu u okna se sklenkou proseca všichni.
    FK
    May 6, 2011 v 1.32
    Pane Borziči,
    k levici a k sociální dmeokracii necítím žádnou emoci, ani negativní ani pozitivní (právě tak jako k pravici a pravicovým stranám). K sociální demokracii jsem velmi kritický, stejně jako ke všem ostatním stranám, protože si to prostě a jednoduše zaslouží. A protože bez kritického rozumu nelze hovořit o demokracii.
    Pouze servilní, ideologicky uvažující užiteční idioti hovoří o druhých, kteří používají kritický rozum, jako o někom předpojatém. Nedovedou si ptotiž představit, že někdo může kritizovat jejich poloboha či jejich vysněný recept na spásu světa, aniž by přitom kritizované nenáviděl nebo neměl rád. Podle sebe soudí druhé - proto druhým přisuzují i svůj způsob uvažování, včetně nenávisti k odlišným názorům.
    Na tomto serveru sleduji tento jev u příznivců levice, stejně jako třeba na idnes.cz u příznivců pravice. Příznivci obou stran a příslušných ideologií si mohou podat ruku - jsou v zásadě stejní. I když každý z nich hlásá zdánlivě jinou ideologii (a to "zdánlivě" myslím vážně), je kdykoli ochoten upálit na hranici kohokoli, kdo se odvažuje vidět svět jinak než oni.
    Jelikož jsem si toho všeho vědom, těžko mě poštěkávání těchto idelodických dogmatiků, loajálních k vůdcům, nikoli k principům, může nějak vadit či překážet. Poměrně často mne však pobaví. Děkuji Vám.
    FK
    May 6, 2011 v 1.34
    Ad Petrásek Milan
    :-)
    PM
    May 6, 2011 v 9.48
    Má poznámka byla všeobecným povzdechem, nikoliv podsouváním
    myslím si že i kriticky přemýšlivý předmyslitel je občasně povinnen vytvořit a hájit politická seskupení či jedince, kteří co nejméně devastují demokratické smýšlení. Kriticky hájit si vynucuje vnímat štěkot antidemokratů. Sem tam mi prospěje tu sklenku spumante odložit, otevřít okno a pozorně naslouchat zvukům ulice.
    FK
    May 6, 2011 v 19.19
    S tím samozřejmě souhlasím. A opět by to mělo probíhat bez ohledu na údajné ideologické rozvrstvení. Také jsem ve svých článcích hovořil mnohdy pochvalně o sociální demokracii, když si to zasloužila.
    Na tomto serveru ovšem člověk nesmí říci nic, co by mohlo pobouřit stranicky a ideologicky uvažující poddané jeho veličenstva - tím je ten, koho si socdemáci momentálně postavili na stůl coby zlaté tele. Jednou to byl Gross, podruhé někdo jiný - jako jediný autentický sociální demokrat mi z toho ovšem vypadl pouze pan Špidla.
    A hlavně - odložit tu sklenku a kounout se, co venku :-).
    + Další komentáře