Přinese letošní oslava Dne vítězství české armádě první brigádní generálku?

Jana Skalická

U příležitosti ceremoniálu povýšení válečných veteránů do hodnosti generála, který se uskuteční 8. května, je dobré připomenout osud plukovnice Lastovecké.

Za pár dní bude 8. květen, kdy zpravidla dochází k povýšení válečných veteránů do hodnosti generála. Jestli tomu tak bude i letos, není z webu vlády, která jako jediná může podávat prezidentu republiky návrhy na  povýšení válečných veteránů do generálské hodnosti, zřejmé (údaj je aktuální k 2. 5. 2011). V této souvislosti bych se s Vámi ráda podělila o svoji zkušenost z této oblasti.

Před několika lety proběhla médii zpráva, že česká armáda má první plukovnici. Není tedy zas až tak těžké představit si v české armádě ženu v  generálské hodnosti např. na pozici zástupce náčelníka generálního štábu. Je však otázkou, proč nenavázat na dobrou tradici naší armády a neocenit jako první povýšením do hodnosti brigádního generála schopnosti některé z žen, které riskovaly svůj život pro naši svobodu v době druhé světové války, a nepřispět tak k tomu, aby se o nich naše i světová veřejnost dozvěděla více. V tomto směru mne velice oslovil přístup a životní příběh paní plukovnice Marie Lastovecké.

V prosinci 2009 jsem se  v souladu s § 5a  odst. 3 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákonů 190/2005 Sb., 70/2007 Sb. a 308/2008 Sb. obrátila dopisem na tehdejšího předsedu vlády pana Jana Fischera s žádostí, aby jeho vláda navrhla povýšení paní plukovnice Marie Lastovecké do hodnosti brigádního generála. S jeho odpovědí se můžete seznámit prostřednictvím skenu pod tímto článkem. (Tento článek má pouze omezený prostor a zabývá se odpověďmi premiérů pouze z aspektu jejich argumentace Rozkazem ministryně obrany č. 49/2008. Považovala bych však za nesprávné neukázat jejich odpovědi celé, a připravit tak veřejnost nejen o osobní náhled pana expremiéra Fischera na paní plukovnici Lastoveckou a na ženy, které bojovaly za osvobození Československa od fašismu, ale i o přímý pohled na argumentaci, která poukazuje na to, že s největší pravděpodobností selhávají dlouhodoběji kontrolní mechanismy jak na úrovni ministerstva obrany, tak i následně na Úřadu vlády, podepisují-li se premiéři této země pod argumentaci právnímu státu tak vzdálenou.) K navržení povýšení paní plukovnice Lastovecké do hodnosti brigádního generála k 8. 5. 2010 vládou pana premiéra Fischera nedošlo. Vzhledem k tomu, že na konec května 2010 byly plánovány nové parlamentní volby, rozhodla jsem, že se po jejich konání obrátím na nového předsedu vlády s žádostí o povýšení paní plukovnice Lastovecké do hodnosti brigádního generála dne 28. 10. 2010.

V září 2010 jsem proto odeslala svoji žádost o povýšení paní plukovnice Lastovecké novému premiérovi, panu Petru Nečasovi. Odpověď, jejíž sken naleznete také pod tímto článkem, mi byla doručena 26. 10. 2010. Nepotěšila nejen zamítavým stanoviskem, ale i faktem, že se stejně jako odpověď pana premiéra Fischera odvolávala na Rozkaz ministryně obrany č. 49/2008 Věstníku Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností. Tento rozkaz vydala 8. 10. 2008 paní ministryně Parkanová. Převzal ho po ní pan ministr Barták a i po drobné úpravě provedené v letošním roce platí dál, o čemž svědčí jeho uvedení na  stránce ministerstva obrany věnované veteránům. Zásadním problémem je, že rozkaz č. 49/2008 je v rozporu jak s Ústavou ČR, tak i s Listinou základních práv a svobod a dalšími zákony.

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky, v účinném znění mohou ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Vydávání rozkazů ministra obrany bylo v době vydání rozkazu č. 49/2008 upraveno v § 7 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, ve znění zákonů č. 335/2001 Sb., 350/2002 Sb., 253/2005 Sb., 413/2005 Sb. a 546/2005 Sb., podle kterého ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky v činné službě. Rozkaz ministra obrany bylo tedy možné vydat pouze pro zabezpečení úkolů armády. Úkoly armády byly v  době přijetí rozkazu vyjmenovány v § 9, 10 a 14 až 24a tohoto zákona a  neobsahovaly zmocnění ministra obrany vydat rozkaz k realizaci § 5a zákona č. 170/2002 Sb. Ani sám zákon č. 170/2002 Sb. neobsahoval žádné zmocnění pro ministra obrany vydat právní předpis k realizaci jeho § 5a.

Rozkaz ministryně obrany č. 49/2008 Věstníku je také v rozporu s  čl. 18 odst. 1  Listiny základních práv a svobod, v účinném znění, podle kterého je petiční právo zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Rozkaz ministryně obrany č. 49/2008 Věstníku však v bodu 5 v sekci 1. Všeobecná ustanovení stanoví, že návrh se předkládá ministryni obrany na základě návrhu občanského sdružení, jehož členy jsou váleční veteráni, návrhu orgánu státní správy nebo samosprávy a po projednání v komisi. Bod 5 v sekci 1. Všeobecná ustanovení tak vylučuje z možnosti podávat návrhy jednotlivé občany ČR, a ponechává toto právo pouze občanským sdružením a orgánům státní správy nebo samosprávy. Tím, že rozkaz ministryně obrany dává právo podávat návrhy orgánům státní správy, koliduje s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Není tedy možné, aby orgán státní správy, např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či kterýkoli jiný, měl možnost na základě rozkazu ministra obrany (který se na webu ministerstva obrany označí jako interní normativní akt) práva, která mu zákon nesvěřuje. Podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod mohou být meze základních práv a svobod za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem. Na základě § 5a zákona č. 170/2002 Sb. je právo podávat návrh na povýšení válečných veteránů do hodnosti generála svěřeno vládě ČR, nicméně neexistuje zákon, který by omezoval právo občana stanovené v čl. 18 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na podání návrhu vládě na povýšení válečného veterána do hodnosti generála.

Bod 6 v sekci 1. Všeobecná ustanovení Rozkazu č. 49/2008 je v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, a to když stanoví povinnosti pro předkladatele návrhu na povýšení jako např. podat návrh nejpozději 3 měsíce přede dnem předpokládaného jmenování. Dále je bod 6 v sekci 1. Všeobecná ustanovení Rozkazu č. 49/2008 v rozporu s čl. 4 odst. 1 Ústavy České republiky, podle kterého povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Jaká jsou kritéria pro navržení veteránů na povýšení do hodnosti generála, se z Rozkazu č. 49/2008 občan nedoví. Pokud někoho napadne argumentovat tím, že paní plukovnice Lastovecká nemůže být povýšena do generálské hodnosti, neboť nemá vysokou školu, svědčí to pouze o neznalosti § 5a odst. 1 a 2  zákona č. 170/2002 Sb., ze kterých lze usuzovat, že válečný veterán, kterému zanikla branná povinnost, vysokou školu k povýšení do generálské hodnosti mít nemusí.

Když jsem se obracela na předsedy vlád s žádostí o povýšení paní plukovnice Lastovecké do hodnosti brigádního generála, měla jsem na mysli ocenění jejích schopností, které jsou aktuální v dnešní době, což platí zejména o letošním roce, kdy velké množství vojáků bylo vystaveno pokušení ukončit svoji vojenskou kariéru v důsledku zákonem stanoveného snížení hodností. Paní plukovnice Lastovecká na sebe vzala spolu s jinými ženami brannou povinnost v době, kdy jí to žádný zákon nepřikazoval. Prokázala zdravou ctižádost dát ze sebe to nejlepší a získala pozici odstřelovače. Z této pozice, která se mnoha vojákům může jevit jako prestižní, byla převelena ke službě řidiče a zdravotníka. Armádu neopustila po sdělení rozkazu o převelení s myšlenkou, když nebudu odstřelovat, nebudu sloužit vůbec, ale nové zařazení přijala. Svůj osobní zájem tak podřídila zájmu celku, což je u vojáka prvotřídní vlastnost. Její povýšení do hodnosti brigádního generála by tak mohlo být signálem i pro další generace vojáků, že velení v armádě náleží těm, kteří za cenu obětování vlastních zájmů dokážou přijmout omezení ve prospěch vyššího zájmu a spolubojovníků. V neposlední řadě jsem také zaznamenala, že paní plukovnice Lastovecká, i přes omezení daná svým věkem a zdravotním stavem, mnohokrát vyjádřila stálý zájem na české armádě nejen svou účastí na akcích pořádaných armádou jak pro její jednotlivé složky, tak i  pro veřejnost, ale i  veřejným vystupováním v  uniformě, i přesto, že si ji někteří vojáci v minulosti neváhali dotvořit nacistickou symbolikou.

Závěrem chci připomenout, že pan prezident Klaus loni v říjnu ocenil schopnosti paní plukovnice Lastovecké Řádem bílého lva vojenské skupiny II. třídy. Nezbývá než doufat, že její kvality a její hodnotu pro Armádu České republiky rozpoznají i ministerstvo obrany a vláda jejím navržením prezidentu republiky na zařazení do  generálského sboru Armády České republiky.

    Prosíme, podpořte naši práci

    Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

    Vaše podpora určuje naši sílu.

    Spolu #jsmeDR.

    Diskuse