Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) umožnil kácení stromů i v první zóně Národního parku Šumava. Chalupa tak rozhodl na nočním jednání, na kterém se sešel s ředitelem šumavského parku a hlavním zastáncem kácení Janem Stráským.

Ministr nicméně činnost dřevorubců částečně omezil. V prvních nejpřísněji chráněných zónách zakázal chemické postřiky z letadel i přístup těžké techniky. Kácet se bude moci jen motorovou pilou. Poražené a kůry zbavené stromy by měly zůstat ležet na místě. Kácení se nevztahuje ani na oblast rašelinišť. Ani v druhých bezzásahových zónách nebude možné použít postřiky.

Chalupa podle svých slov probral se Stráským Šumavu místo po místu. Na Stráském prý nyní je, aby zajistil potřebná legislativní opatření a informační dispečink o kůrovcových těžbách. „Ředitel Stráský mi na základě závěrů pracovní skupiny předložil odborně a logisticky dobře připravený plán. Za tuto práci mu chci poděkovat," uvedl Chalupa.

Proti plánu na kácení Šumavy protestovaly ve čtvrtek v poledne před ministerstvem životního prostředí více než dvě stovky lidí. Akci s názvem „Za pět minut dvanáct" moderoval herec Petr Vacek. Demonstranti upozorňovali na fakt, že si příroda s kůrovcem dokáže poradit sama a rovněž na to, že zastánci kácení v zájmu dřevařských firem ignorují hlas odborníků a vědců, kteří zásah do nejunikátnějších partií Šumavy zásadně odmítají. Vedle vědců se proti kácení vyjádřilo i mnoho osobností veřejného života, sedm bývalých ministrů životního prostředí či mezinárodní organizace BirdLife, sdružující 37 národních organizací obdobného zaměření.

Profesor Přírodovědecké fakulty FF UK v Praze a vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity Pavel Kindlmann shromáždění připomněl, že vědci se jednohlasně vyslovili proti kácení. „Žádný respektovaný vědec publikující v zahraničních periodicích tyto výzkumy nezpochybnil,“ zdůraznil na demonstraci Kindlmann.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA postupoval Chalupa šalamounsky. „Jisté je, že některé z nejcennějších částí doporučuje vyjmout, do jiných však otevřel dřevařům dveře. Jakékoli kácení ale vyžaduje hodnocení vlivu Natura 2000 atd. Je ovšem otázkou, zda to bude Stráský respektovat, nebo jestli se rozhodne kácet bez povolení. Chová se příliš nevyzpytatelně,“ řekl Deníku Referendum Bláha.

Zástupce koalice pro Naturu 2000 Jan Dušek se však obává, že ohrožení Šumavy je i nadále aktuální. „Lze očekávat, že Stráský začne kácet už v příštím týdnu na území, které ministr nevyloučil. A to bez ohledu na to, že nebude mít povolení,“ varoval na demonstraci Dušek.

Zároveň upozornil na trend posledních měsíců, kdy se do vedoucích pozic spjatých s ochranou přírody dostali lidé, kteří nejenže nemají o ochranu přírody zájem, ale jsou vedeni krátkodobými, ekonomickými zájmy. „Šumavské lesy nejsou mršinou, jsou fénixem povstávajícím z vlastního popela,“ uzavřel Dušek.

Kazatel Církve bratrské Pavel Světlík, jenž na Šumavě léta působil, zdůraznil aroganci těch, kteří si osobují právo přírodě diktovat. „Já jsem dítě padesátých let. A rétorika o boji s přírodou, kterou v současné době slyšíme, mně padesátá léta nehezky připomíná,“ prohlásil Světlík.

Výzvu k záchraně Národního parku Šumava včetně aktuálního přehledu signatářů pak organizátoři předali náměstkovi ministra Tomáši Vrbíkovi. Následně se nad shromážděním rozezněl zvuk motorové pily a aktivisté nechali na protest zaznít své přinesené budíky. Chtěli tak naznačit, že času na záchranu Šumavy se již nedostává.

Podle Jaromíra Bláhy je do budoucna třeba postupovat především systémově a vylepšit zónaci parku tak, aby byla první zóna začleněna do kompaktnějších celků a zůstalo v ní přitom alespoň současných třicet procent parku s výhledem na jeho rozšíření na padesát procent. Současné zmenšení tohoto území Chalupou je podle něj krok zpátky.