Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) ve středu potvrdil záměr do roku 2015 zrušit nejstarší vojenský újezd Brdy. Vojáci přitom zdůrazňují, že dělostřelecká posádka v Jincích, která v Brdech cvičí, je perspektivní a zůstane zachována. Ostatní vojenské prostory se podle plánu ministerstva obrany zmenší, většinou o přibližně čtvrtinu své rozlohy. Vojáky k tomuto postupu vede snaha ušetřit - vojenské prostory v jejich nynějším rozsahu totiž armáda ke svému výcviku nepotřebuje.

Ušetřit by ročně obrana mohla okolo 200 milionů korun, otevírané pozemky ale musí například zbavit případné munice.

Vedení resortu proto už nyní vyjednává se zástupci jiných státních orgánů, ale i krajů a samosprávy o další podobě využití prostoru v Brdech, řekl v úterý novinářům generální sekretář ministerstva Jan Vylita. Představou je, že by většina pozemků zůstala v majetku státu a byla nějakým způsobem chráněna. Mohla by být přístupná veřejnosti. Hospodařit by v Brdech měly i nadále Vojenské lesy. „Není jediný důvod, proč by to neměly být Vojenské lesy. Samozřejmě si také chceme zachovat určitou míru kontroly, je to i určitá obrana proti zneužití," vysvětlil Vylita.

Zrušení vojenského újezdu v Brdech a zmenšení ostatních musí v podobě zákona schválit vláda i Parlament, upozornil ministr Vondra. Zdůraznil ale také, že o nutnosti změnit stav, kdy na jednoho vojáka české armády připadá 5,5 hektaru vojenských újezdů, se v resortu mluví už roky. V roce 1993 byla armáda větší a na vojáka připadalo 1,1 hektaru. Vojenské újezdy nyní zabírají 1,7 procenta plochy České republiky. Například v Německu, které má armádu mnohem početnější, je to jen půl procenta.

„Musíme jednat s krajináři i ministerstvem životního prostředí a dohodnout se o způsobu využití. My máme zájem, aby to bylo chráněno i nadále," podotkl o Brdech Vylita. Odmítl přitom, že by se v budoucnu mohly v opouštěných oblastech rozrůstat například developerské projekty.

Provoz brdského vojenského prostoru stojí ministerstvo obrany ročně přes sto milionů. Devadesát procent z něj ale tvoří armádou nevyužívané lesy, které zrušením újezdu přestanou být chráněny. Rozloha prostoru Brdy je 260 kilometrů čtverečních. Na území se nachází specializovaná dělostřelecká, tanková, protitanková a letecká střelnice. Už několik let ji využívají rovněž vojáci členských zemí NATO v rámci cvičení Létající nosorožec

U ostatních čtyř vojenských újezdů předpokládá armáda jejich zmenšení především v okrajových oblastech blízko obcí. U nich si obrana dokáže představit, že při jednáních se samosprávou nabídne i nějaký majetek, aby předávané části byly dle ministerských mluvčích „bohatou nevěstou".

Obce spíš na rozpacích

Zpráva o zrušení vojenského újezdu v Brdech už u samosprávy i vojáků vyvolala smíšené reakce. Obce čekají na podrobnější informace, některé se obávají například nedostatečné ochrany v podstatě nedotčených kusů přírody či znečištění zdrojů pitné vody.

Obavy o budoucnost lesů vyjádřil před nedávnem v České televizi také starosta obce Trokavec Jan Nevoral, organizující v minulosti odpor proti radarové základně v Brdech. Má strach, že lesy zničí turistika a developeři.

Situace je komplikovaná například ve vojenském újezdu Libavá, kde část pozemků uvnitř prostoru byla předána v restitucích. Armáda za ně nyní platí nájem asi 20 milionů ročně a s restituentem jedná o možnosti výměny pozemků či jejich odkoupení. Další slovo v této věci by mělo padnout v polovině května, uvedl Vylita.

Ministr Vondra připomněl, že od počátku devadesátých let byly v ČR zrušeny jen dva vojenské újezdy - Ralsko a Mladá - a oba souvisely s odchodem sovětské armády. U obou následovalo poměrně náročné zbavení prostoru případné nevybuchlé a nebezpečné munice.

Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka podobný postup nyní čeká i Brdy, především asi tři tisíce hektarů dopadových ploch, kde v minulosti cvičili dělostřelci a trénovali piloti. Picek řekl, že v současnosti není kapacita dostupných výcvikových zařízení plně využívána. V prostorech se cvičí jen asi v 85 procentech pracovních dní.